O odškodnění v kauze Dieselgate usilují také někteří tuzemští majitelé dotčených vozů Volkswagen. Jejich šance ale nejsou valné, většina nároků je totiž dávno promlčena. (Ilustrační foto)

Před pěti lety se rozběhla tzv. kauza Dieselgate, v rámci které koncern Volkswagen instaloval do svých vozů software ovlivňující výsledky měření emisí. Koncern se v Německu dohodl na urovnání kauzy se stovkami majitelů vozů. O odškodnění usilují také někteří tuzemští majitelé dotčených vozů. Jejich šance ale nejsou valné, většina nároků je totiž dávno promlčena.

I přes to se na českém trhu objevují iniciativy, které řidiče lákají, aby se přidali do boje proti VW. Odborníci varují před obrovskými náklady na soudní řízení, a hlavně nejistým výsledkem.

Soudní řízení probíhají po celém světě již 3,5 roku, a to s různými výsledky.

Posledním průlomovým verdiktem na evropském kontinentě je rozhodnutí Nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který rozhodl ve prospěch VW, když rozhodl, že nárok na odškodnění nemají majitelé, kteří si vůz zakoupili po uveřejnění kauzy a také ti, kteří v dotčených vozech najeli příliš kilometrů, než aby měli nárok na odškodnění za tyto vozy.

Co stát, to unikát

“Nutno dodat, že USA, ale i některé západoevropské země přitom fungují zcela jinak než Česko, zejména pak z pohledu provozu na silnicích a také způsobu zavedení hromadných žalob. Hlavně pak právní prostředí je natolik rozdílné, že se nedá srovnávat,” uvedla advokátka Kateřina Turnhöfer.

Upozorňuje tak na snahu některých tuzemských iniciativ, které se v náborové kampani stále snaží přilákat další spotřebitele, aby se hromadně připojili k žalobě proti VW a Škoda Auto, a to na základě srovnávání se zahraničním vývojem.

“Prokázat všechny aspekty náhrady škody, včetně příčinné souvislosti, a tedy i samotnou existenci soukromého nároku, je na žalobci. Právě v tom spatřuji největší kámen úrazu českých žalobních snah o odškodnění, kde je velice sporné, zda vůbec nějaký nárok existuje. Navíc kauza je již dávno promlčená, tudíž se dotčení klienti mohou nyní jen stěží domáhat případné náhrady,” dodala advokátka Kateřina Turnhöfer k tuzemské situaci.

“Další rozdíl v situaci českých zákazníků představuje skutečnost, že v Česku – oproti Německu – ministerstvo dopravy nikdy nepřikročilo k povinné svolávací akci. A protože byla svolávací akce dobrovolná, je šance na odškodnění chabá,” vysvětlil advokát a specialista na spotřebitelské právo Martin Rezek.

Neobejdeš zákon svůj

Jedním z těchto subjektů je například Safe Diesel. Podle informací zveřejněných na webových stránkách této iniciativy se k žalobě zatím přihlásilo více než 6 tisíc lidí, přičemž každému slibuje náhradu újmy ve výši 220 tisíc korun.

Vymáhání je založeno na konstrukci „společné žaloby“ vystavěné na principu nepřímého zastoupení vlastníků vozidel dotčených emisní kauzou.

Toto kreativní řešení spočívá v uzavření komisionářské smlouvy s klienty jako prostředek k hromadnému vymáhání.

Smlouva ale podle zákona slouží výhradně k obchodním účelům, za což zastupování v soudním řízení nelze považovat. To může být v řízení problém a vést k neúspěchu.

Žalobci k této metodě přistupují kvůli tomu, že český právní řád zatím nezná institut hromadné žaloby. Využívají sice některé prvky hromadné žaloby (například odměna správci skupiny z vysouzené částky), to ale absenci zákonné úpravy nezhojí.

Pouze zdánlivá vítězství

Obvodní soud pro Prahu 8 vynesl v červnu 2019 rozsudek pro uznání, kterým uložil automobilkám nahradit újmu.

Je, ale potřeba si uvědomit, že rozsudek byl pouze důsledkem procesního pochybení soudu prvního stupně, který nesplnil náležitosti pro přeshraniční doručování a doručení kvalifikované výzvy tak nebylo platné.

To ostatně v listopadu 2019 potvrdil v odvolacím řízení i Městský soud, který rozsudky pro uznání zrušil právě pro procesní pochybení soudu prvního stupně. Žalobami se v současné době zaobírá Nejvyšší soud.

Kauza už jen dohořívá

S ohledem na výše uvedená fakta lze konstatovat, že celá kauza se blíží svému konci. Veškeré možné nároky jsou již dnes kompletně promlčené.

Nároky uplatněné zavčasu mají velmi nejistý konec, ba co víc dokonce lze očekávat jejich neúspěch, vzhledem k dosavadnímu vývoji soudních řízení a zpochybňované žalobní konstrukci.

Ve světle všech těchto aspektů, má kauza Dieselgate ambice přidat se k nezdařeným projektům, jakými byla například kauza bankovních poplatků. (pel)