Polsko chce rychleji skoncovat s využíváním uhlí k výrobě elektřiny. Místo toho investuje 150 miliard zlotých (895 miliard korun) do výstavby svých prvních jaderných elektráren s kapacitou 6 až 9 gigawattů.
Informovalo o tom polské ministerstvo klimatu.
Ze strategie energetické strategie ministerstva plyne, že první jaderná elektrárna s kapacitou až 1,6 gigawattu by měla zahájit provoz do roku 2033.
Kromě investic do jádra hodlá polská vláda do roku 2040 vybudovat mořské větrné elektrárny s kapacitou 8 až 11 gigawattů.
Ministerstvo počítá, že rozvoj energie z jaderných a obnovitelných zdrojů vytvoří 300 tisíc pracovních míst.
Polsko aktuálně vyrábí 80 procent své elektřiny z uhlí. Podíl uhlí by se podle nové strategie měl v roce 2030 snížit na 37 až 56 procent, v roce 2040 na 11 až 28 procent.
V prosinci 2019 se lídři unijních zemí zavázali, že EU bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. To znamená, že redukuje většinu svých emisí skleníkových plynů a ty zbývající vyváží např. výsadbou stromů.
Jako jediné se ke slibu odmítlo připojit Polsko. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
Evropská unie chce mezi regiony závislé na uhlí a dalších fosilních palivech rozdělit nejméně 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Peníze z fondu mají být během 7 let přerozděleny těm oblastem v Evropě, které se mohou potýkat s problémy při přechodu na klimaticky čisté hospodářství. (pel)