Obce v Česku si stěžují, že kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu přijdou o 20 miliard korun. (Ilustrační foto)

Obce v Česku si stěžují, že kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu přijdou o 20 miliard korun. Uvedlo to Sdružení místních samospráv ČR. Zrušení superhrubé mzdy a pokles sazby daně z příjmu dohodla vládní koalice. Pro obce to však bude znamenat ztrátu více než 20 miliard korun, které by získaly z podílu na výběru daně fyzických osob.

Obce prý kvůli tomu budou muset zastavit investice.

Uvedlo to Sdružení místních samospráv (SMS) vedené europoslancem Stanislavem Polčákem (STAN).

Sdružení zastupuje 2000 obcí a měst.

„Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o více než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ uvedl Polčák.

V příštím roce budou samosprávy ještě moci použít rezervy, v roce 2022 jim ale nezbude ani na spolufinancování evropských projektů.

Sdružení tak reagovalo na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), že vláda nemá plán, jak vykompenzovat výpadek plynoucí ze snížení daní, respektive propadu daňových příjmů.

Schillerová konstatovala, že nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů rozpočtu, který vznikne zrušením superhrubé mzdy.

„Já samozřejmě neumím říct, a říkám to otevřeně, že to vezmu tady a tímto to (výpadek příjmů) vyrovnám. Prostě my jsme v situaci, kdy se nacházíme v bezprecedentní krizi, která se dá srovnat jenom s 30. lety minulého století,“ prohlásila Schillerová.

Prohloubí se tak schodek rozpočtu. Snížení daně z příjmu však podle Schillerové podpoří spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Vládní koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy a na zavedení dvou sazeb daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Efektivní zdanění pro zaměstnance dnes dosahuje 20,1 procenta.

Příjmy státního rozpočtu by však měly ročně přijít o 74 miliard korun. Reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů by měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

Vyjádření Schillerové o nemožnosti kompenzovat výpadek způsobený snížením daně z příjmu tvrdě kritizovali zástupci opozice.

Bývalý ministr financí a poslanec Miroslav Kalousek regoval na Twitteru: „Na úkor schodku umí snižovat daně či zvyšovat výdaje každý nedouk. Míra neodpovědnosti této vlády vůči budoucnosti je bezbřehá. Další slušná slova nenalézám.“

Místopředseda a šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek napsal: „A nakonec budeme všichni žebráci a stát bude v bankrotu. Tato vláda je vláda lichvářů, která nás všechny nažene do exekuce. Každá rodina se chová zodpovědněji než tato vláda.“ (sfr)

VYJÁDŘENÍ SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV ČR, 4. 9. 2020

Zrušení superhrubé mzdy připraví obce a kraje o 20 miliard

V důsledku zrušení superhrubé mzdy poklesnou příjmy státního rozpočtu o 50 miliard ročně, vláda přitom připustila ústy ministryně financí, že neví, jak tento výpadek kompenzovat. 

Samosprávy tak přijdou o více než 20 miliard, které do svých rozpočtů získávají prostřednictvím rozpočtového určení daní jako podíl na dani z příjmu fyzických osob.

„Nemohu uvěřit tomu, že to vláda myslí vážně. Pro obce a kraje to bude znamenat každoroční snížení příjmů o víc než 20 miliard, tedy zhruba o deset procent. A to v situaci, kdy se jejich příjmy už tak vlivem zpomalení ekonomiky kvůli pandemii propadnou oproti roku 2019 o 30 až 50 miliard,“ říká Stanislav Polčák, předseda Sdružení místních samospráv ČR. 

„To v podstatě zastaví veškeré investice samospráv, budou mít jen na nejnutnější, mandatorní výdaje. Je to krátkozraké rozhodnutí. Zaměstnancům sice zůstane víc peněz, ale chodníky, silnice, čističky, školky a školy si z nich asi pořizovat nebudou,“ kritizuje vládní krok Polčák.

Oproti roku 2019 budou mít samosprávy odhadem o 20 až 30% méně peněz z daní, podle toho, jak optimistický či pesimistický scénář zpomalení ekonomiky se naplní. Mandatorní výdaje samospráv přitom mezitím vzrostly, takže jejich disponibilní zdroje se budou blížit nule.

„Obce mohou příští rok spotřebovat zbytek svých rezerv, ale od roku 2022 nebudou mít na žádné investice, tedy ani na kofinancování případných evropských projektů. Nevím, zda vyhladovění samospráv je cílem vlády, nebo jen vedlejší produkt nepromyšlené politiky. Ale rozhodně to není dobrá zpráva pro občany, byť se tak nižší zdanění příjmů může na první pohled jevit,“ uzavírá Polčák.