Příjmy zaměstnanců budou daněny progresivně, tedy vyšší sazbou příjmové daně pro ty, kdo vydělávají více. Dohodli se na tom ministryně financí Alena Schilerová (ANO) na jednání s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. Nové zdanění různými sazbami dle výše příjmu by mělo být uzákoněno poté, co bude u zaměstnanců zrušena tzv. superhrubá mzda.
Po zrušení superhrubé mzdy pak ANO a ČSSD počítají s dvojí sazbou daně z příjmu. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty.
Druhou, tedy vyšší sazbu daně z příjmu pro zaměstnance s vyššími příjmy zatím dotyční politici nespecifikovali. V platné koaliční smlouvě současné vlády je však uvedena daňová sazba 19 %.
Dohodu na dvou sazbách daně z příjmu, které by měly být zavedeny po zrušení superhrubé mzdy, prezentovala Alena Schillerová po jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem.
Hamáček naznačil, že nové sazby mohou být dvě nebo i tři.
Ministři zatím neupřesnili, od jaké výše příjmu by stát zaměstnance zdaňoval vyšší sazbou (sazbami). Tzn. jakých příjmů by se týkala sazba nižší (15%) a na jaké příjmy by stát uvalil vyšší daňovou sazbu (sazby).
Tzv. superhrubá mzda dnes zahrnuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnancům je pak zdaňována nikoliv jejich hrubá mzda, nýbrž právě tato superhrubá mzda.
„Na zrušení superhrubé mzdy se nic nemění, je tam naprostá shoda,” konstatovala po jednání s Hamáčkem ministryně Schilerová.
Oba vládní politici se údajně shodli na tom, že by ze zrušené superhrubé mzdy měli profitovat hlavně zaměstnanci s nižšími příjmy. S tím, že „přesné technické řešení“ se teprve bude hledat a to tak, aby mohlo být nové zdanění zavedeno co nejrychleji.
Nejvyšší příjmy jsou v Česku už mnoho let zdaňovány pomocí tzv. „solidární“ daně ve výši 7 %. Tuto daň platí lidé z měsíčního příjmu vyššího než 139 340 korun.
Schillerová po jednání s Hamáčkem uvedla, že by za „nejčistší“ považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté však kritizují negativní dopady takového kroku na státní rozpočet.
Samotná ministryně financí již dříve uvedla, že zavedení patnáctiprocentní daň z příjmu (po zrušení superhrubé mzdy) by znamenalo propad vládních příjmů o 90 miliard korun ročně.
Pokud by daň z příjmů činila 19 procent, pak by se výpadek rozpočtu pohyboval někde kolem 27 miliard korun.
Zavedení jediné sazby příjmové daně u zaměstnanců ve výši 15 % (po zrušení superhrubé mzdy) již dříve podpořil premiér Andrej Babiš.
Zaměstnancům jsou dnes z důvodu existence „superhrubé mzdy“ ve skutečnosti zdaňovány jejích výdělky sazbou 20,1 %, i když dle zákona existuje jediná sazba daně z příjmů (respektive ze závislé činnosti) ve výši 15 %. (sfr)