Informace předsedy vlády ČR Andreje Babiše o pozici vlády k Plánu EK na podporu oživení Evropy. Plný text projevu předneseného v Poslanecké sněmovně PČR dne 9. července 2020.

Andrej Babiš: Informace o pozici vlády k Plánu EK na podporu oživení Evropy

Takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, plán na podporu oživení ekonomiky je pro mě nyní nejdůležitějším evropským tématem. Jsem opravdu rád, že se mu dnes věnuje i plénum Poslanecké sněmovny.

Komise předložila svůj legislativní návrh na konci května. Příští týden se poprvé po čtyřech měsících sejde fyzicky Evropská rada a pokusíme se najít kompromis přijatelný pro všechny. Angela Merkelová, která před týdnem převzala předsednictví v Radě EU, je velmi odhodlaná rozpočet EU a plán obnovy schválit letos v létě. I já budu tvrdě pracovat na tom, aby se to povedlo, ale snadné to určitě nebude.

Pozice členských států se velmi liší. Největší nově navrhovaný nástroj pro obnovu musí být férový a přínosný pro všechny i pro ČR. Na tom budeme muset trvat. Je to téma, které se týká nejen nás všech bez ohledu na politické zařazení, ale i našich dětí a vnuků. V evropském rozpočtu nejsou jiné peníze než peníze členských států, i když často slyšíme, že Evropská komise chce dát na obnovu ekonomiky velké částky. Vždy to budou buď příspěvky členských států nebo dluh, který si Evropská komise na náš účet vypůjčí na trhu a členské státy ho budou muset v budoucnu splatit. Takže ten název NEXT Generation EU nevím, jestli to je úplně OK.

Řekněme si otevřeně, že plán obnovy budeme financovat z vypůjčených peněz, které rozpočet EU bude splácet 30 let po roce 2028. Příští týden na Evropské radě se budeme bavit o dvou pilířích. O aktualizovaném návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027 ve výši minimálně tisíc sto miliard eur a o zcela novém nástroji EU na podporu oživení ve výši 750 mld. eur. Evropská komise mu říká New Generation EU.

Podrobné podklady na jednání Evropské rady příští týden zatím nejsou k dispozici a stále čekáme na upravený tak zvaný negobox předsedy Evropské rady Charlese Michela. K celému balíčku tak, jak jej navrhla Komise, schválila vláda dne 29. června dvě rámcové pozice. Jedna řeší výdajovou stranu a druhá, jak to bude celé financováno. Představím vám priority vlády pro nadcházející vyjednávání.

Předem mohu konstatovat, že mám s návrhem řadu problémů a vysvětlím proč. Úvodem vytknu před závorkou, že by pro mě bylo logické nejprve sestavit klasický víceletý finanční rámec a teprve potom, například v příštím roce nebo později řešit obnovu ekonomiky, jakmile budeme znát skutečnou hloubku dopadu viru na naši ekonomiky a skutečný propad HDP. A to nebude dřív než koncem prvního kvartálu 2021.

Už jsem ale pochopil, že jiné státy to chtějí jinak, chtějí vše projednat v balíku a co nejdříve a já se snažím být konstruktivní. Zdá se mi, že panuje shoda i ohledně zadlužení budoucích rozpočtů EU. Neříkám, že s tím souhlasím, ale nechci být trouble maker ve všem. Takže není to moje první volba, ale nechci tomu bránit, když si to všichni přejí. Měli bychom se však omezit na to, co je nezbytně nutné, účelné a dočasné.

Cíl plánu. Všichni se shodneme, že musíme společně reagovat na krizi. V předloženém balíčku Komise se navrhuje využít celkem 1 850 mld. eur mezi roky 2020 až 2027. To je mnohem více, než byl objem dosavadních víceletých rozpočtů EU skoro dvojnásobně. Plán na podporu oživení má v letech 2021 až 2024 posílit výdaje rozpočtu EU a to jak prostřednictvím navýšení prostředků na existující programy, tak vytvořením zcela nových nástrojů.

Máme tu tyto nástroje: dočasné posílení kohezních programů, tak zvaný React EU, fond spravedlivé transformace Just Transition Fund a samotný nástroj obnovy a odolnosti a také posílení společné zemědělské politiky a rozvoje venkova.

Struktura výdajové strany je velmi složitá a podmínky pro čerpání a délka čerpání jsou v každém nástroji různé stejně jako se liší alokační klíče. A podle mě je to zbytečné, takže celé je to velice komplikované. Skutečně bylo potřeba větší čas, abychom to vůbec všechno pobrali a pochopili, proč se to tak navrhuje.

Zásadní problém ovšem vidím v tom, že návrh Komise se zaměřuje nejen na obnovu ekonomiky EU po koronavirové krizi, ale z velké části rovněž na budování tak zvané odolnosti, Resilience. Všichni bychom samozřejmě chtěli, aby byla EU dlouhodobě silná. Musíme si však jasně říci, čeho přesně v tomto směru chceme dosáhnout. Jak by měla situace v dotčených zemích vypadat po zamýšlené masívní finanční injekci. Odolnost by neměla znamenat bianco šek pro nepřiměřené utrácení.

Trvám na tom, že musíme dál rozvíjet především klíčové politiky EU, vyplývající ze smluv, zejména posilování vnitřního trhu prostřednictvím podpory hospodářské konvergence. Ta je klíčem pro naši společnou sílu, růst a prosperitu. Jedině s funkčním vnitřním trhem bude prosperovat ČR jako proexportní ekonomika.

Zcela zásadní jsou v tomto ohledu především investice. Kromě Zelené dohody pro Evropu a digitalizace by klíčovou prioritou mělo být i budování chybějící dopravní a energetické infrastruktury a průmyslu.

Naprosto zásadní je, aby se EU osamostatnila a byla nezávislá na zbytku světa ve všech oblastech. Lékové, energetické a potravinové. Energetická soběstačnost je obzvlášť důležitá pro nás právě kvůli vysokému podílu průmyslu. Máme-li dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, jak jsme se zavázali v prosinci 2019, nebude to možné bez zvýšení podílu jaderné energie v našem energetickém mixu. Za to jsem bojoval mnoho hodin na prosincové Evropské radě a nakonec se mi to podařilo prosadit, že je to závěrem Rady výslovně potvrzeno.

Usilovně pracujeme na tom, abychom pokročili v dostavbě Dukovan a tato vláda zatím udělala v tomto směru nejvíce práce za poslední desítky let. Troufám si říci, že tomuto trendu je nakloněna i Evropská komise a věřím, že schvalovací řízení našeho projektu půjde na jejich straně relativně hladce.

Zvyšování podílu jádra je totiž zcela v souladu s jejich zelenými cíli. Jádro je čistý, bezuhlíkový zdroj. Hlavní propagátor zelené dohody Franz Zimmermann i Evropský parlament o tom otevřeně mluví. Například včera Komise přijala vodíkovou strategii, kde se s jadernou energií výslovně počítá při výrobě vodíku. Problém budeme mít bilaterálně s některými členskými státy a jejich nevládními organizacemi, které bojují proti jádru. Na to musíme být připraveni a všemi řízeními projít za respektování veškerých pravidel, aby výsledné rozhodnutí Komise nebylo snadné zpochybnit u Soudního dvora EU.

Teď nástroj pro obnovu a odolnost. Největší část nových prostředků má být soustředěna do nového programu s názvem Nástroj na podporu, oživení a odolnosti, tak zvaný Recovery Fund. Pro celou EU se navrhuje 560 mld. eur, pro ČR by to konkrétně znamenalo až 125 mld. na grantech a 286 mld. korun na půjčkách. Nástroj má podpořit nejvíce zasažená odvětví našich ekonomik formou finanční podpory, reforem a investic.

Zatím však nevíme, jaký přesně bude dopad krize na naše HDP a další ekonomické ukazatele. Tato čísla zatím prostě nemáme k dispozici, a proto je na definitivní rozhodnutí o finální podobě plánu obnovy brzy. Co ale vím s jistotou je, že výpočet podílu jednotlivých států na nástroj podle údajů o míře nezaměstnanosti za minulých pět let určitě nemá nic společného se skutečným dopadem koronavirové krize a je zcela nesprávný. V tomto ohledu opakuji, že by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy teprve až poté, kdy budeme mít konečný účet za koronavirus aspoň za tento rok.

Analýza komise doprovázející její návrhy uvádí, že odvětví cestovního ruchu nebo automobilového průmyslu jsou krizí vážně zasaženy. Plně pak tedy nechápu, jak může přidělení dvou třetin celého třičtvrtěbilionového nástroje na obnovu a strukturální reformy v členských státech být na základě míry jejich nezaměstnanosti před pěti lety těmto odvětvím pomoci se zotavit. Takže ještě jednou – kritérium na obnovu je průměrná nezaměstnanost 2015 až 2019, tzn. v čase, kdy ještě nikdo netušil, že nějaký vir přijde. Takže je to absurdní a je to hlavní problém, který s tím mám. Řešením by mohl být dynamický alokační klíč, ten nyní zvažuje Charles Michel pro očekávaný negobox. Fázování by nám pomohlo včas vidět skutečné dopady krize a umožnit odpovídajícím způsobem přizpůsobit tok peněz. Pokud jde o rovnováhu mezi granty a půjčkami, upřednostňuji granty. Důvodem je, že rozpočet EU je ze své podstaty strukturován jako grantově orientovaný a půjčky v něm nemají jasnou pozici. A vždycky jsem to kritizoval i v tom minulém rozpočtu InvestEU, to je půjčka, to tam nemá co hledat, protože normálně rozpočet je jasně výdajový, nevratně výdajový. Rozumím však, že některé členské státy si budou chtít také půjčit z nového nástroje, a měli bychom jim to umožnit. V tomto jsem opět ochoten učinit kompromis navzdory tomu, že půjčky v rozpočtu EU podle mě nemají co dělat.

Alokační kritéria. Jak jsem již řekl, způsob, jakým jsou nové zdroje přidělovány v návrhu, mě znepokojuje nejvíce. Návrh komise zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU. To zásadně znevýhodňuje země jako Česká republika, které měly před krizí nízkou míru nezaměstnanosti, a Česká republika ji měla nejnižší před krizí a dokonce ji má podle posledních čísel Eurostatu nejnižší i dnes – a jsem přesvědčen, že i po viru budeme nejnižší. Konkrétně ale pro Českou republiku pokles alokace pouze kvůli kritériu staré nezaměstnanosti téměř 60 %, což představuje víc než 6 mld. euro. Takže kvůli kritériu nezaměstnanosti za posledních pět let, protože jsme byli nejlepší, tak nám vzali 6 mld. euro. To je návrh. To je dokonce více než naše současná celková alokace z nástroje obnovy a odolnosti, která odpovídá 4,6 mld. euro. A s tím já zásadně nesouhlasím a budu prosazovat, aby rozdělení prostředků odráželo hospodářský dopad krize, např. propadu HDP. Kritérium nezaměstnanosti podle mě nemá v návrhu co dělat. V úvahu přichází např. rozdělení balíku, kdy by část prostředků byla alokována až v následujících letech podle skutečných dopadů krize, a to je ta již zmíněná dynamická alokace. Podle posledních predikcí komise se např. ukazuje, že propad HDP pro Českou republiku bude dramatičtější, než si komise myslela ještě v květnu. Tehdy odhadovala propad ve výši 6,2 %, odhad z tohoto týdne jde až do výše 7,8 % pro letošní rok. OECD nám predikuje rovněž strmý propad. Kritéria pro rozdělení peněz z nástroje obnovy by měla být spravedlivá i pro země s nižšími příjmy, protože ekonomická vyspělost zvyšuje schopnost členských států financovat oživení. Míra nezaměstnanosti v letech před rokem 2020 by neměla být rozhodujícím ukazatelem. Jsem přesvědčen, že bychom měli věnovat větší pozornost hospodářské prosperitě měřené hrubým národním důchodem. Co nám vlastně oni říkají? Když budete mít vysokou nezaměstnanost, tak dostanete víc peněz – tak to je skutečně podle mě nenormální. A úspěšní mají být penalizováni.

Implementace. Nástroj by měl být také pružnější a jeho využití by mělo být přizpůsobeno konkrétním potřebám dané země. Role komise při posuzování kritérií by měla být pečlivě sledována a dobře vyvážena s rolí Rady. Nesouhlasím s významným posílením pravomocí komise, která by měla schvalovat reformní záměry jednotlivých členských států. Dále je potřeba fungování nástroje. Investice a reformy je zapotřebí řádně připravit. Proto je naším cílem, aby mohly být prostředky využívány delší dobu než navrhované čtyři roky. Vůbec nechápu, proč to zase mění, bylo to sedm let, a mělo by to být celé období. Klíčové je… No, možná mě napadá, čím kratší, tím méně někteří můžou čerpat. Klíčové je, aby při určování zaměření investic byly zohledněny individuální potřeby členských států a ty tak měly možnost co nejvíce ovlivnit směřování prostředků. Pro mě bude důležité, abychom investovali do chybějící infrastruktury podle Národního investičního plánu.

Víceletý finanční rámec. Co se týče druhé části balíku, samotného víceletého finančního rámce pro nadcházejících sedm let, stále vidím určitý prostor pro úpravy v jednotlivých kapitolách, konkrétně posílením tradičních politik. V rámci vyjednávání o víceletém finančním rámci pro nás tak zůstává nadále klíčovou prioritou navýšení prostředků na tradiční politiky oproti návrhu komise a zabránění výraznému propadu kohezní obálky pro Českou republiku. Prosazujeme tak záchrannou síť. Současně chceme dosáhnout vyšší flexibility pro členské státy při využití prostředků tak, aby mohly zaměřit investice dle svých priorit a potřeb. Vyšší flexibilita se týká zejména možnosti vyšších převodů mezi fondy kohezní politiky a také snížení požadavku na tematickou koncentraci. Evropská unie už by mohla taky zaregistrovat, že není jenom mantra Green Deal a Digitalisation, ale že tady máme i nějaký tradiční průmysl, např. automobilový, který je nejlepší na světě, ale mám pocit, že někteří zelení poslanci v Evropském parlamentu dělají všechno pro to, aby ho poškodili.

V neposlední řadě budeme prosazovat nepovinný převod kohezních prostředků do Fondu spravedlivé transformace – Just Transition Fund, jelikož dramatickým navýšením jeho objemu pro to již není opodstatnění. Mimochodem Evropská unie nám říká – tady máte na Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský kraj. – A my se ptáme – a můžeme to použít na tohle? – Dneska tady byla velká debata o OKD. OKD, kde jeden pán vytáhl 120 mld., zničil celý kraj, ještě tam má firmu Asental, kde má miliardové majetky, zapomněl, že slíbil byty horníkům za 40 tis., zkasíroval 80 tis. za nájem a ještě potom 16 mld. A my budeme muset do OKD, které jsme mimochodem zachránili (s důrazem), my jsme zachránili OKD, my jsme ho koupili, dát teďka 1,2 mld. korun, aby ta firma žila dál – tady byl dotaz od pana poslance, myslím, že už tady není teď – takže ano, budeme muset. Ale pán si za to kupuje, za ty peníze, co tam vzal, hokejový klub v Lausanne a jeho vydavatelství od rána do večera tady vymývá mozky občanům různými nesmysly a upravenými informacemi. Takže to jen tak Just Transition Fund. Já jsem se ptal dostavba D6 do Karlových Varů můžu použít ty peníze? Nemůžeme. Takže to jsou také peníze, kde musíme skutečně vědět, jestli to dostaneme, na co potřebujeme, aby se nestalo, že potom nám řeknou – no tak tady je sice máte, ale nemůžete je čerpat.

Vlastní zdroje. Pokud jde o příjmovou stránku rozpočtu, nejsem příliš nakloněn jakýmkoli novým vlastním zdrojům, které by neúměrně dopadly na země s nižšími příjmy. Aby však financování plánu na oživení bylo vůbec možné, je zapotřebí schválit rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, kterým bude např. navýšen strop vlastních zdrojů. Konkrétní návrhy nových zdrojů by však měla komise předložit až v horizontu několika let. Zatím slíbila představit pouze cestovní mapu k předložení těchto návrhů. Na druhou stranu Evropský parlament, který musí s návrhem vyslovit souhlas, si klade nové vlastní zdroje jako podmínku pro akceptaci plánu. Shoda tak bude velmi složitá. V otázce zřizování nových vlastních zdrojů je pozice vlády dobře známa a sice dlouhodobě spíše skeptická. Dosavadní návrhy na nové vlastní zdroje by nepřispěly k zpřehlednění ani k vyšší stabilitě příjmové strany rozpočtu Evropské unie.

Na druhou stranu jsme proto připraveni případné konkrétní návrhy, až budou na stole, důkladně prostudovat a posoudit. Zásadní pro naši vládu bude, aby případné nové zdroje nedopadaly disproporčně na Českou republiku a její hospodářství a nezaznamenaly tak vyšší odvody České republiky do rozpočtu Evropské unie a nevedly k oslabení úlohy Rady, tzn. členských států, při určování vlastních zdrojů a jejich parametrů. Jsem přesvědčen, že je potřeba společně rozebrat detaily a to, co je pro Českou republiku nejlepší, a proto jsem předsedům obou komor Parlamentu navrhl uspořádat společný odborný seminář k tomuto tématu, který se bude konat příští týden ve středu 15. července v 15 hodin v Senátu. Evropský rozpočet je skutečně naprosto klíčové téma a já si rád vyslechnu vaše návrhy. A budu rovněž velmi rád, když podpoříte stanovisko vlády. Děkuji.