Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila lídrům EU plán na zotavení jejich ekonomik.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie začali v pátek jednat o záchranném plánu na oživení evropských ekonomik. Podle něj chce Brusel postiženým státům poskytnout nad rámec běžného unijního rozpočtu 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Řada zemí má ale s tímto řešením problém, včetně Česka a Maďarska.
Celková suma zahrnuje 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů. Evropská komise z ní chce více než třetinu přidělit Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Peníze hodlá rozdělit i mezi státy, jejichž ekonomiky se v důsledku šíření nákazy nejvíce propadly.
“Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady,” citoval šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou server Eurozpravy.cz.
Peníze určené pro připravovaný „fond obnovy“ si chce Komise vypůjčit na finančních trzích a splácet je do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.
Jenže právě to se řadě zemí nelíbí. Obavu z velkého společného zadlužení na desítky dalších let vyjádřily zejména Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země, které patří do skupiny takzvaných šetrných zemí.
Podle nich by většinu celkové sumy měly tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.
“Musíme mít jasný časový limit. Musíme také diskutovat o tom, kdo kolik zaplatí, kdo bude nejvíc profitovat a jaké podmínky budou s pomocí spojeny,” prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Někteří zástupci visegrádské čtyřky včetně Česka nebo Maďarska naopak kritizují klíč pro rozdělování peněz. Jeho zásluhou jim totiž plán přidělil menší podíly než obvykle.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) na videokonferenci zopakoval nesouhlas s tím, aby se peníze z fondu obnovy rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti z minulých let. Ukazatel podle něj nesouvisí s pandemií.
„V tomto ohledu by bylo mnohem praktičtější diskutovat nyní pouze o víceletém finančním rámci a o plánu obnovy, až budeme mít konečný účet za koronavirus,“ uvedl v projevu, který zveřejnil Úřad vlády.
Spokojenost s návrhem Bruselu naopak vyjádřilo Polsko, které má z fondu obnovy získat třetí největší podíl, nebo Slovensko.
Plán podporují také jihoevropské země, Francie a s menšími výhradami i Německo.
Předseda Evropské rady Charles Michel by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy plánuje svolat do Bruselu osobní schůzku lídrů unijních zemí.
(anv)
