V důsledku koronavirových opatření se prodej alkoholu v České republice propadl téměř o čtvrtinu.
Alkoholických nápojů se v České republice prodalo téměř o čtvrtinu méně než před koronavirovou krizí. Za poklesem stojí podle odborníků nejen uzavření tuzemských hospod, ale i státních hranic. Na spotřebě alkoholu se totiž významně podílí i cizinci.
Češi bývají často označováni za nadměrné konzumenty alkoholu. Koronavirová krize však ukazuje, že statistiky nemusí být zcela přesné, napsal server Lidovky.cz.
Výzkumná společnost Nielsen Admosphere poukázala na to, že maloobchodní prodej alkoholických nápojů za březen byl o 14 procent vyšší oproti loňskému roku. Podle společnosti to znamená, že se Češi zásobili lahvovým alkoholem v důsledku koronavirových opatření a uzavření hospod.
Celková spotřeba alkoholu přesto výrazně poklesla, a to až o 24 procent oproti stavu před vyhlášením koronavirových restrikcí, uvedl Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL), která k výpočtu poklesu spotřeby použila data společnosti Nielsen Admosphere.
Odborníci tento propad zdůvodnili absencí cizinců na území České republiky v důsledku uzavření hranic. Česko totiž láká turisty nejen na historické památky, ale i levný alkohol.
Právě zahraniční návštěvníci podle ekonomů významně ovlivňují místní spotřebu alkoholických nápojů. Levný český alkohol také s oblibou nakupují obyvatelé sousedních států, kteří žijí poblíž hranic.
Hlavní ekonom akciové společnosti BH Securities Štěpán Křeček uvedl, že podíl cizinců na spotřebě je u nás hodně významný a několik let narůstal. K objektivnějšímu porovnání však budou potřebná kromě březnových dat i ta za měsíc duben.
Český statistický úřad doposud uváděl 11,75 litru jako průměrnou spotřebu čistého lihu (na rok a obyvatele staršího 15 let). Pokud by se však brali v úvahu pouze domácí konzumenti, ročně by vypili přibližně 8,93 litru alkoholu. To zhruba odpovídá průměrné spotřebě alkoholických nápojů v Evropské unii.
Odborník na léčbu a výzkum závislostí Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) však upozornil, že důležitější než žebříček spotřeby jsou měřitelné zdravotní, sociální a ekonomické dopady pití alkoholu. A ty nejsou v případě Čechů něco, čím by se mohli pyšnit. (kag)
