Francouzská ekonomika ve posledním čtvrtletí poklesla o 0,1 procenta.
Francouzská ekonomika zažila oproti očekáváním analytiků oslabení. Ke konci loňského roku pokleslo hospodářství druhé největší ekonomiky eurozóny o 0,1 procenta. Na konci třetího čtvrtletí přitom ještě rostlo o 0,3 procenta. Jedná se o první pokles po 3 letech.
Ekonomové povětšinou očekávali, že francouzská ekonomika poroste o 0,2 procenta, pokles pak neočekával žádný z dotázaných expertů.
V posledním kvartálu zpomalil růst spotřebitelských výdajů z 0,4 na 0,2 procenta. Růst podnikových investic se pak propadl z 1,6 procenta na 0,3 procenta. Pokles nastal i přesto, že se francouzská vláda pokoušela o stimulaci jak investic, tak spotřeby.
Podle politologů jsou tak výsledky tvrdou ranou pro francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který se pokoušel v zemi galského kohouta zavést protržní reformy a prolomit tak dlouhodobou stagnaci. Kritici mu nyní mohou předhazovat neúspěch reforem.
Experti však dodávají, že reformním snahám prezidenta často stála francouzská tradiční levicová orientace. Ta například vyústila v protesty žlutých vest a další masové protesty, které byly namířené proti komplexním strukturálním změnám. Macron tak nedokázal prosadit například důchodovou reformu. Protesty navíc zemi na mnoha místech ekonomicky paralyzovaly.
I přes nechvalný závěr vzrostla francouzská ekonomika za celá loňský rok o 1,2 procenta. V roce 2018 činil růst 1,5 procenta a v roce 2017 dokonce 2,3 procenta. Alarmismus tak podle expertů není na místě.
(eye)
