Spojené státy schválily uvalení sankcí na plynovod Nord Stream 2. Kreml to označil jako nečestnou konkurenci a zdůraznil, že projekt za 8 miliard eur, který má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně, bude dokončen. A bouří se i Německo, které chce s Američany rázně jednat.
Sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 schválila Sněmovna reprezentantů a teď i Kongres. Restrikce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři.
Spojené státy argumentují tím, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku.
Aby sankce vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Donald Trump.
Podle mluvčího šéfa Kremlu Vladimira Putina „se takové jednání Spojených států nelíbí ani Moskvě, ani evropským metropolím; nelíbí se Berlínu ani Paříži“.
Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.
„Jsme proti extrateritoriálním sankcím, a to nikoli teprve od včerejšího (úterního) usnesení,“ zdůraznila Merkelová, podle níž Německo zastává stejný postoj, i pokud jde o americké sankce vůči Íránu.
„Nevidím jinou možnost než vést rozhovory, ale velmi rozhodné rozhovory, že tuto praxi neschvalujeme,“ dodala.
Zároveň poznamenala, že je důležité, aby se do konce roku podařilo vyjednat novou dohodu o transportu ruského plynu přes Ukrajinu. Podle ní by nebylo dobré, kdyby americké sankce měly negativní dopad na vyjednávání, které bude ve čtvrtek pokračovat v Berlíně.
Původně měl být plynovod dokončen už na konci letoška. Potrubí vede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Dosud bylo postaveno více jak 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů.
Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový. (pel)