Česká republika přistoupila k dohodě o klimatické neutralitě.
Česká republika se přidala k závazku EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. K dohodě ČR přistoupila pod podmínkou, že bude jádro zařazeno mezi povolené součásti energetického mixu. Prozatímní výjimku ze závazku si jako jediné vyjednalo Polsko, o jehož pozici se bude jednat v červnu 2020.
Delegace 26 členských zemí Evropské unie se po dlouhém jednání v Bruselu shodly, že bude EU klimaticky neutrální do roku 2050. To znamená, že veškerou produkci emisí oxidu uhličitého vyváží například výsadba stromů. Českou republiku na summitu zastupoval Andrej Babiš.
Klimatická neutralita je jedním z cílů Dlouhodobé strategie EU 2050, kterou navrhla nová Evropská komise (EK) pod vedením Ursuly von der Leyenové.
„Strategie ukazuje, že Evropa může vést svět cestou klimatické neutrality skrze investice do realistických technologických řešení, podporou občanské společnosti a spoluprací mezi klíčovými odvětvími, jakými jsou průmysl, výzkum a finančnictví,“ píše se v dokumentu.
Většina států přijela na summit připravena deklarovat příslušnost k ambicióznímu závazku stanovenému EK.
Tři státy, Česká republika, Maďarsko a Polsko, však měly k dohodě od počátku výhrady. Česká a maďarská delegace nakonec k dohodě přistoupily. Podmínkou však bylo zahrnutí jaderné energie coby možné součásti energetického mixu.
„Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ píše se v dohodě.
Zařazení této krátké věty do dokumentu je podle premiéra Babiše velkým úspěchem.
„Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ řekl po jednání Andrej Babiš.
Česko a Maďarsko prosadily zahrnutí jádra do mixu navzdory Rakousku a Lucembursku, které proti jaderné energetice dlouhodobě vystupují. Jediným státem, který dohodu odmítl, je tak na uhlí závislé Polsko.
„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ uvedl na adresu Polska Charles Michel, předseda Evropské rady.
Polská delegace již řekla, že se závazkem souhlasí. Země je ale v současnosti z 80 % závislá na energii z uhelných elektráren. Přechod k bezemisní ekonomice proto bude pro Poláky nákladný.
„Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku,“ vyjádřila pochopení pro polské strasti předsedkyně EK von der Leyenová.
Pro účely zmírnění dopadů energetického přechodu představila EK investiční plán objemu 100 miliard eur. Největším příjemcem těchto investic by mělo být právě Polsko.
Proti závazku klimatické neutrality vystupují zástupci průmyslu. Pro mnohé společnosti totiž bude přechod likvidační. Kritici se obávají také dopadu na veřejné rozpočty. Česká republika totiž oproti většině států EU zaplatí za přechod dvojnásobek. Vinou je závislost na uhlí.
