Elektronickou evidenci tržeb (EET) už nikdy nikdo nezruší. Myslí si to ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní EET příští rok přinese do státního rozpočtu 15,2 miliardy korun. Celkem 2,4 miliardy korun z toho souvisí s květnovým rozšířením evidence na další obory podnikání.
„EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky,“ uvedla Schillerová.
Dotáhnout třetí a čtvrtou vlnu bylo podle ní nutné, jelikož jinak by se elektronická evidence „minula účinkem“.
V květnu příštího roku se EET rozšíří na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Spadat pod ni budou nově řemeslníci, advokáti, účetní, lékaři nebo taxikáři.
V roce 2021 by měla EET podle Schillerové přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun.
V průběhu prvních tří let provozu získaly podle ministerstva financí veřejné rozpočty díky EET na daních a pojistných odvodech 33 miliard korun navíc.
Místopředseda poslaneckého klubu ODS a rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček ale považuje zmíněných 33 miliard za imaginární číslo.
„Já jsem zatím neviděl žádnou sofistikovanou analýzu, která by mě vedla k tomu, že bych tomu číslu mohl věřit. A připomínám, že kouzlení s čísly provází EET už od samého začátku,“ podotkl.
Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli novele zákona, která obsahuje rozšíření EET obrátit na Ústavní soud. Občanští demokraté navíc slibují, že pokud se dostanou do vlády, zákon o EET zruší.
Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo rozšíření EET.
Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 190 tisíc podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.
Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
V Polsku varovali obyvatele před pokladními účtenkami. V Česku vláda účtenky lidem nutí
(pel)