Bolivijský prezident Evo Morales donucený k demisi utekl do Mexika.
Bývalý bolivijský prezident Evo Morales donucený k demisi uprchl do Mexika, které mu nabídlo azyl. Morales rezignoval po téměř 14 letech poté, co ho k tomu po třech týdnech bouřlivých protestů vyzvala armáda. Své příznivce exprezident vyzval k tomu, aby se postavili proti „temným silám“, které ho donutily odstoupit.
„Sestry a bratři, odcházím do Mexika vděčný za šlechetnost mexické vlády spřízněného lidu, která nám poskytla azyl, aby ochránila naše životy, Opouštět zemi z politických důvodů bolí, ale zůstanu bdělý. Brzy se vrátím s větší silou a energií,“ uvedl na Twitteru.
Moralese k demisi donutil tlak šéfa ozbrojených sil, generála Williamse Kalimana.
Hlavní město La Paz ochromily v říjnu násilné střety Moralesových příznivců a odpůrců, které si vyžádaly několik mrtvých a na 400 zraněných v důsledku kontroverzních prezidentských voleb.
Napětí v zemi roste od volební noci 20. října, kdy z nevysvětlitelných důvodů bylo na 24 hodin přerušeno sčítání hlasů, a pak měl Morales dostatečný náskok.
Pozastavení vyvolalo podezření mezi příznivci opozičního kandidáta Carlose Mesy. Ti tvrdí, že výsledky byly zmanipulovány tak, aby se u moci udržel právě Evo Morales.
Generál Kaliman pak vyzval Moralese, aby podal demisi.
Vojenský vůdce země nařídil armádě, aby podpořila policisty potýkající se s příznivci prezidenta dotlačeného k demisi.
Foto: Morales v mexickém letadle přikrytý mexickou vlajkou
Mexický ministr zahraničí už v noci na pondělí označil tento postup za puč, stejný názor má i nový argentinský prezident Alberto Fernández a také nejbližší Moralesovi spojenci Kuba, Nicaragua a Venezuela.
Bolivijskou metropoli poté ochromily další střety jeho příznivců a odpůrců, kvůli nimž tam velení armády poslalo vojáky.
Na řadě míst vyrostly barikády střežené ozbrojenci z řad odpůrců exprezidenta, v některých čtvrtí staví barikády lidé u svých domů, aby je ochránili před rabováním. Zavřeny jsou tam též obchody.
Morales, který se stal prvním bolivijským prezidentem z řad původních obyvatel.
Za čtrnáct let své vlády dokázal zčtyřnásobit HDP – ten v roce 2004 činil 9,5 miliardy dolarů a předloni už 37,8 miliardy, přičemž HDP na hlavu se ztrojnásobil – předloni činil 3393 dolarů.
Snížil i extrémní chudobu v nejchudší jihoamerické zemi z 38 na 18 procent. (pel)
