Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht žaluje vedení Evropské unie kvůli Babišovu střetu zájmů. Wagenknecht chce dosáhnout toho, aby soud uložil Evropské radě řešit střet zájmů prezidentů a premiérů členských zemí EU.
Wagenknecht (Piráti) podal žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
V žalobě se dožaduje toho, aby soud uložil Evropské radě nastavit pravidla proti střetu zájmů prezidentů a premiérů členských států.
Wagenknecht současně varoval, že kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) může hrozit zneplatnění budoucího evropského rozpočtu, pokud se bude Babiš jednání o financích účastnit.
Evropská rada je nejvyšší a politicky nejsilnější orgán EU. Jako jediný však nemá nastavena pravidla proti střetu zájmů.
Podle Wagenknechta se prezidenti a premiéři členských zemí EU mohou prostřednictvím hlasování v Radě obohacovat.
„To je případ českého premiéra Babiše, který na Evropské radě zastupuje ČR a zároveň může rozhodovat například o výši přímých zemědělských plateb, které získává holding Agrofert, který následně českému premiérovi vyplácí zisk,“ podotkl Wagenknecht.
Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise má český premiér Babiš nadále vliv na svou bývalou firmu Agrofert. Z toho důvodu by tak nadále mohl být ve střetu zájmů při čerpání peněz z evropských fondů.
Česko by kvůli tomu mohlo do rozpočtu EU vracet až 450 milionů korun.
Babiš však možnost střetu zájmů opakovaně odmítá s tím, že jakékoliv vracení peněz nehrozí.
Současný premiér ČR převedl v roce 2017 firmu Agrofert kvůli českému zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. A dnes prohlašuje, že na svůj bývalý holding už nemá žádný vliv.
Senátor Wagenknecht varoval, že by v budoucnu nemusely být ohroženy jen dotace pro české příjemce, ale i pro ostatní příjemce v EU.
Proto žádá Soudní dvůr EU, aby konstatoval nečinnost Evropské rady v otázce střetu zájmů. Rada by pak podle jeho návrhu měla bezodkladně přijmout opatření, aby střetu zájmů u premiérů a prezidentů členských států zamezila.
Aktuálně by řešením podle Wagenknechta mohlo být nahrazení premiéra Babiše na jednáních rady prezidentem Milošem Zemanem.
„Případně okamžité zastavení veškerých dotací z unijního rozpočtu, včetně tzv. přímých plateb pro Babišem ovládaný holding a jejich zpětné vrácení od 2. srpna 2018, kdy začal na evropské úrovni platit zpřísněný zákaz střetu zájmů,“ zdůraznil Wagenknecht.
Wagenknecht se již před několika dny obrátil i na soudy v ČR s návrhem na vyslovení neplatnosti založení Babišových svěřenských fondů.
Vychází z toho, že podle občanského zákoníku je svěřenský fond nástrojem pro správu cizího majetku, nikoli vlastního majetku. Podle něho je Babiš prostřednictvím svěřenských fondů s vlastním majetkem úzce spojen. (sfr)