Ze soboty 26. října na neděli 27. října se čas vrací o 1 hodinu zpět na takzvaný "zimní", tedy původní a přirozený čas.

Umělý letní čas letos končí. Ze soboty na neděli se čas vrací o 1 hodinu zpět na takzvaný „zimní“, tedy původní a přirozený čas. Díky přetočení času o hodinu zpět bude noc na neděli o hodinu delší. Standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení „zimní“, bude trvat následujících 5 měsíců, do 29. března roku 2020.

Povinné střídání času má v celé Evropské unii skončit v roce 2021. Členské státy by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. Zatím se však neshodly na tom, který čas má platit celoročně, zda ten přirozený (z dnešního pohledu „zimní“), nebo uměle vytvořený letní.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci čím dál naléhavěji upozorňují, že převažují jeho negativní důsledky na lidské zdraví.

Při volbě celoročně platného času by podle lékařů byl pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.

Vláda ČR se loni při neformální diskusi přiklonila k zavedení standardního středoevropského času.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949.

Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku.

Od roku 1996 se ČR připojila k praxi Evropské unie: časový posun (letní čas) trvá sedm měsíců.

Zimní nebo letní čas? Umělé posouvání času v EU nadále přežívá. (Ilustrační foto: redakční koláž)

Změna času z letního na přirozený (zimní) jako každý rok pozdrží noční vlaky i dálkové autobusy. Posun hodinek se v noci ze soboty na neděli dotkne šesti dálkových vlaků Českých drah i několika nočních vlaků a autobusů soukromých dopravců.

Na vybraných nádražích a stanicích budou hodinu čekat, než začne platit nový čas.

Mrtvý bod

Podle rozhodnutí Evropského parlamentu má v Evropské unii v roce 2021 skončit střídání zimního a letního času. Na tom, jaký celoroční čas má být zaveden, se však neshodují ani státy, které spolu sousedí. Vyjednávání tak ustrnulo na mrtvém bodě.

Podle původních představ měl být dokonce celoroční čas zaveden v Evropské unii už letos. Tak brzký termín se ukázal být nereálným.

Pro zachování změny času bylo jen Řecko a Portugalsko, další země se rozcházely v názoru, zda má trvale platit přirozený čas, či letní čas.

Jednáním o podobě celoročního času je pověřena Rada ministrů dopravy EU. Ta se tím letos ještě nezabývala.

Česko a Rakousko chtějí zachovat takzvaný zimní čas, Polsko je pro letní a Německo se ještě nerozhodlo.