Některé evropské země přestaly kvůli útoku Turecka na syrské Kurdy dodávat zbraně. První zemí, která se tak rozhodla, bylo Nizozemsko. O den později se k embargu na export vojenského materiálu přidalo také Německo a Francie. Unijní země navíc mají strach, že zhoršení humanitární situace v Sýrii vyžene z domovů další stovky tisíc lidí, kteří se přes Turecko budou pokoušet dostat do Evropy.
Ministři zahraničí členských zemí EU se zavázali koordinovat omezení vývozu zbraní do Turecka. Konkrétní kroky ale ponechali na jednotlivých státech.
Podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové bude mít závazek podobný efekt jako vyhlášení zbrojního embarga.
Česká republika poté pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Informoval o tom vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO).
Zástupci vlád vojenskou operaci Ankary odsoudili.
Na druhé straně však zdůraznili, že s Tureckem coby členskou zemí NATO chtějí nadále vést dialog. Jeho obnovení však podmínili ukončením intervence v Sýrii.
Invazi do severovýchodní Sýrie zahájilo Turecko ve středu. Ankara tvrdí, že cílem její operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG.
Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
Unijní země se obávají, že zhoršení humanitární situace v Sýrii může vyhnat z domovů další stovky tisíc lidí, kteří se přes Turecko budou pokoušet dostat do Evropy.
(pel)