Premiér Babiš chce kvůli ochraně klimatu omezit létání do Bruselu. Uvedl to v souvislosti s připravovaným předsednictvím Česka v Evropské unii, k němuž má dojít ve druhé polovině roku 2022. Toto předsednictví ČR má být podle Babiše „přátelské vůči klimatu“.
Při pořádání předsednictví Evropské unii je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) velký prostor k šetření. Babiš to prohlásil po setkání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě.
České předsednictví chce Babiš prosazovat jako přátelské k životnímu prostředí. V této souvislosti zmínil možnosti internetového volání nebo virtuální kanceláře.
„Nebudeme lítat do Bruselu, můžeme to tady virtuálně řešit, nemusíme ani stavět budovu v Bruselu,“ prohlásil.
Podle dřívějších informací zvažuje Česko v Bruselu koupi šestipatrového kancelářského domu v blízkosti unijních institucí.
Premiér se neshoduje s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) na výši rozpočtu, který by měl být na české předsednictví určen. Petříček řekl, že vláda stále spor o rozpočet nevyřešila.
Babiš navrhuje částku 50 milionů eur (1,29 miliardy korun). Ta je však podle Petříčka nízká. Řada jiných zemí podle něj měla rozpočty kolem 70 milionů eur (1,8 miliardy korun).
Petříček nesouhlasí ani s navrhovaným počtem zaměstnanců na českém stálém zastoupení v Bruselu.
„Návrh, jak je předložen, počítá s nějakými 156 lidmi, kteří by měli pracovat po dobu českého předsednictví na stálém zastoupení. Státy jako Estonsko, Slovensko, Rakousko tam po tu dobu měly třeba 210 lidí,“ zdůraznil Petříček.
Podle Babiše nemá ministr zahraničí šetření v DNA a disponuje rozpočtem, který má „určitě velké rezervy“.
Babiš dnes zároveň řekl, že ministerstva využívají každého výročí k vylepšení svých rozpočtů. Taková situace podle něj nastala loni u oslav 100. výročí vzniku Československa.
„Trvám na tom, že předsednictví umíme udělat racionálně,“ dodal.
Původní návrh rozpočtu na předsednictví ČR v EU počítal s výdaji 2,6 miliardy korun.
Ústavní činitelé chtějí koupit nová letadla
Kapacita vládní letky je zastaralá a nedostatečná. Shodli se na tom čtyři nejvyšší ústavní činitelé: prezident Miloš Zeman, předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO).
„Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že současná kapacita vládní letky je nedostatečná a letka je zastaralá, což se projevuje při plánování zahraničních cest a má negativní dopady na efektivitu zejména ekonomické diplomacie,“ uvedl Hrad.
Ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) má nastínit konkrétní kroky k rozšíření flotily.
V současnosti tvoří vládní letku dva Airbusy A-319 z roku 2007, jeden malý Bombardier Challenger 601 z roku 1992 a dva staré ruské stroje Jak-40 z let 1978 a 1979.
Ministerstvo obrany chce koupit nový letoun, který by měl nahradit starší tryskáč Challanger CL-601, který má zajištěný servis do roku 2021. (sfr)