V Česku je na obzoru zákaz slevových akcí. Chystaná novela ministerstva zemědělství zakazuje velkým obchodním řetězcům pořádat slevové akce na vybrané zboží. Opatření by nejvíc dopadlo na nízkopříjmové skupiny obyvatel, které jsou na slevách závislé, uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Zákon by měl začít platit v roce 2021, tedy v době, kdy se podle Prouzy předpokládá, že česká ekonomika začne stagnovat.

„Lidé začnou mít problém s penězi. Ve chvíli, kdy to pro ně bude nejhorší, tak by se jim zdražily potraviny? To je přece politická sebevražda,“ uvedl.

Upozornil dále, že slevy jsou důležitým nástrojem v boji o klienty na velmi konkurenčním trhu.

Zatímco v Německu, Rakousko či Velké Británii drží 75 procent trhu čtyři řetězce, v ČR je podle Prouzy trh rozdrobenější a na dosažení tohoto tržního podílu by se muselo spojit 11 řetězců.

Chystaná novela by se v ČR týkala obchodníků s tržbami nad 5 miliard korun, to znamená 8 zahraničních obchodních řetězců, jako jsou třeba Kaufland, Lidl, Albert, Tesco nebo prodejny COOP.

Podle nejnovějších statistických zkoumání Češi nakoupili 56 % rychloobrátkového zboží za zlevněnou, respektive akční cenu.

I v současnosti už ceny v tuzemských obchodech kontroluje Česká obchodní inspekce (ČOI). Ta při slevových akcích hlídá, jestli původní cena odpovídá skutečné ceně, za níž se zboží prodávalo.

ČOI tvrdí, že sleva má být odvozována z ceny, za kterou bylo zboží skutečně prodáváno, nikoli z doporučených spotřebitelských cen uváděných výrobcem.

V realitě však stačí nabízet zboží za astronomickou cenu třeba jen den, a pak už lze vylepovat cenovky s výraznými slevami.

Novela zákona navazuje na evropskou směrnicí, která mimo jiné definuje zakázané takzvané černé a šedé praktiky. Jde třeba o případy, kdy se obchodník a dodavatel ve smlouvě dohodnou, že společně zaplatí reklamu na nové jogurty.

Novela ale navrhuje všechny tyto druhy spolupráce zakázat. Včetně toho, aby se obchodníci a potravináři dělili o náklady na marketing a reklamu.

(pel)