Švédská aktivistka Greta Thunbergová obdržela alternativní Nobelovu cenu za boj proti změnám klimatu. Získá navíc 1 milion švédských korun (2,44 milionu korun). Kromě Thunbergové letošní cenu dostal brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Davi Kopenaw, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva Amínátú Hajdarová.
Mladá švédská aktivistka získala ocenění za to, že „inspirovala a zesílila požadavky naléhavého řešení klimatických změn ze strany politiků v souladu s vědeckými fakty“, napsala v prohlášení nadace, která ceny uděluje.
Podle nadace Thunbergová ukázala, že každý člověk má moc změnit svět.
S oceněním je spojena odměna 1 milion švédských korun (to je cca 2,44 milionu korun). Peníze provázející ocenění nemůže žádný z laureátů použít pro osobní účely, musí je investovat do činnosti, za kterou byl oceněn.
Thunbergová svou ekologickou aktivitu zahájila v srpnu 2018 ve Stockholmu protestem před švédským parlamentem, při němž držela transparent s nápisem Školská stávka za klima.
Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států, kteří takto začali stávkovat každý pátek.
Cenu za správný život získal také Davi Kopenawa za „odvážné odhodlání chránit lesy a biologickou rozmanitost Amazonie, jakož i půdu a kulturu jejích původních obyvatel“.
Další oceněnou je obhájkyně práv z Číny Guo Jianmei. Nadace ji vyznamená za „průkopnickou a trvalou práci na ochraně práv žen v Číně“.
Ocenění získá také aktivistka za lidská práva Aminatou Haidarová ze Západní Sahary. Ta je vyznamenána za „svůj neochvějný, nenásilný odpor, navzdory uvěznění a mučení, ve snaze o získání práva na spravedlnost a sebeurčení pro obyvatele Západní Sahary“.
Alternativní Nobelovy ceny (oficiálně zvané Right Livelihood Awards) se udílejí od roku 1980 na popud německo-švédského filantropa Jakoba von Uexkülla. Oceňováni jsou lidé a organizace za zásluhy o spravedlnost, mír a životní prostředí.
Klimatická aktivistka Greta na summitu OSN v New Yorku strašila vymřením planety
(pel)