Státní rozpočet České republiky není připraven na případnou ekonomickou recesi. Nachystán je ještě hůře, než tomu bylo před 10 lety. I mírné ekonomické ochlazení může způsobit vysoké schodky. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Schodek rozpočtu by tak z plánovaných 40 miliard podle NKÚ mohl propadnout až na 220 miliard korun.
Mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu podle kontrolorů v roce 2018 vzrostly na 1069,1 miliardy korun a vyžádaly si tak víc než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích.
NKÚ upozornil, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.
„Je tedy zřejmé, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje při zpomalení ekonomiky vytvářejí silný tlak na státní rozpočet, jelikož nižší příjmy musejí pokrývat vysoké ‚povinné‘ výdaje,“ varoval úřad.
Vláda by proto podle něj měla v době ekonomického růstu usilovat o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorvních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.
Ministerstvo financí prognózu kontrolorů zpochybnilo.
„V současnosti má ČR jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU,“ uvedlo.
Poukázalo na to, že loni hospodařily veřejné finance ČR s přebytkem 0,9 procenta hrubého domácího produktu, což je druhý nejlepší výsledek v historii.
Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Ministerstvo financí také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje.
NKÚ také připomněl situaci v roce 2009, kdy kvůli propadu příjmů skončil rozpočet ve schodku 192,4 miliardy korun proti plánovanému deficitu 52,2 miliardy.
Pokud by se obdobná situace opakovala letos, schodek rozpočtu by se z plánovaných 40 miliard podle kontrolorů propadl až na 220 miliard korun.
(pel)