Od vstupu do EU udělalo Česko chyby při čerpání peněz z evropských fondů za 38,4 miliard korun.

Česká republika chybovala při čerpání dotací z evropských fondů. Od vstupu Česka do Evropské unie v květnu 2004 našlo ministerstvo financí chyby za 38,4 miliardy korun. Resort nyní musí finance vymáhat zpět od úřadů, které dotace poskytly. 

Kvůli chybně čerpaným dotacím bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) podáno okolo 300 trestních oznámení.

V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun.

Finanční oprava znamená zrušení celého nebo části finančního příspěvku na program financovaný z fondů EU.

„Standardním postupem je v takové situaci vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive orgánů finanční správy, a to v režimu rozpočtových pravidel, případně v režimu jiného právního předpisu upravujícího poskytování dotací,” je uvedeno ve zprávě, kterou si vyžádala sněmovna při jednání k návrhu auditní zprávy EU o čerpání dotací holdingem Agrofert.

Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle Evropské komise ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své podniky. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Babiš převedl Agrofert do svěřenského fondu začátkem roku 2017. Stále je ale jeho beneficientem, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Premiér návrh auditní zprávy opakovaně označil za pochybný a zdůraznil, že kvůli němu a Agrofertu se žádné evropské dotace vracet nebudou. Prohlásil také, že se jedná o útok na Českou republiku od Evropské komise.

(pel)

„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu. 

„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.