Premiér Andrej Babiš (ANO) není spokojený s rozdělováním peněz z rozpočtu Evropské unie. Požaduje, aby z evropského fondu regionálního rozvoje bylo více peněz určeno na silnice v Česku. Vadí mu také výrazné snížení financí na rozvoj venkova.
Babiš na poradě českých velvyslanců v Černínském paláci v Praze zkritizoval tzv. tematickou koncentraci fondu regionálního rozvoje. Podle ní by například na podporu podnikání, výzkum, snižování energetické náročnosti či ekologii mělo být vyčleněno minimálně 75 procent prostředků tohoto fondu.
„Takto striktní nastavení je pro nás nepřijatelné a musíme usilovat o snížení tohoto požadavku na 60 procent,“ uvedl premiér.
Prostředky na investice do dopravy by podle současného návrhu klesly ze současných 115 miliard na 88 miliard korun.
Babiš nesouhlasí ani s výrazným snížením prostředků na rozvoj venkova.
„I zde by měla být míra spolufinancování ze zdrojů Evropské unie vyšší, než navrhuje komise, Česká republika současně podporuje pouze dobrovolné zastropování přímých plateb,“ podotkl.
Systém příjmů rozpočtu EU považuje Babiš za příliš komplikovaný.
„Za nejvhodnější zdroj pro odvody členských států do rozpočtu Evropské unie považuje Česká republika dlouhodobé zdroje z hrubého národního důchodu. Je to osvědčený a spravedlivý klíč a znamenalo by to velké zjednodušení,“ řekl.
Česká republika celkově od vstupu do EU v květnu 2004 do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 595 miliardy korun a získala z něj 1,36 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 765,7 miliardy korun více, než do něj odvedlo.
Babiš čelí kvůli čerpání dotací z Evropské unie podezření ze střetu zájmů. Podle návrhů auditních zpráv z Bruselu má dále vliv na společnost Agrofert, kterou v minulosti vlastnil, ale převedl ji do svěřenského fondu, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Babiš to odmítá.
(pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.