Babišovu holdingu za loňský rok spadl zisk na 1,7 miliardy korun.
Agrofert by bez přílivu státních a evropských dotací skončil ve ztrátě. Babišem ovládanému holdingu za loňský rok spadl zisk na 1,7 miliardy korun. Hospodářský výsledek Agrofertu se meziročně propadl o 63 procent. Skupina je stále více závislá na penězích z veřejných rozpočtů.
Bez státní a evropské podpory by se dokonce firmy ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO) dostaly do minusu.
Vyplynulo to z výroční zprávy, kterou Agrofert zveřejnil v obchodním rejstříku. Na výsledky upozornil týdeník Respekt a Seznam zprávy.
Na dotacích získal Agrofert v roce 2018 celkem téměř 1,8 miliardy korun.
Dalších 185 milionů korun dostaly firmy na dorovnání garantovaných výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice.
Dotace pro Agrofert jsou rozděleny na provozní a investiční. Provozní jsou převážně nárokové. Dostávají je všechny zemědělské firmy za obdělávaný hektar, či chované zvíře. Na těch podnik dostal loni 1,5 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 170 milionů více.
Investiční dotace firmy dostávají jako úhradu nákladů vynaložených na nové investice, nebo formou daňových úlev. Jejich objem se loni propadl na 276 milionů; v roce 2017 na nich podnik dostal 607 milionů korun.
Koncern Agrofert je jedním z největších příjemců dotací v Česku. Předloni dostal ze státního rozpočtu a od Evropské unie přes dvě miliardy korun.
Evropská komise v současnosti prověřuje, zda má Agrofert na investiční dotace nárok. Šetření Komise se týká i největší dotace, již firmy z koncernu loni na investice dostaly – stomilionového příspěvku na zřízení toastové linky pekárenské společnosti Penam v Herinku u Prahy.
Podle předběžných auditních zpráv Evropská komise dospěla k názoru, že by Agrofert neměl dostávat dotace na investice.
Zdůvodnila to tím, že má Babiš na koncern stále vliv, a proto je z pozice předsedy vlády ve střetu zájmů.
V roce 2017 činil zisk koncernu Agrofert téměř 4,6 miliardy korun. Tržby se přitom v roce 2018 téměř nezměnily. Vzrostly zhruba o 400 milionů na 157,5 miliardy korun.
Za poklesem ziskovosti v roce 2018 stojí podle vyjádření společnosti zejména chemický a potravinářský průmysl. Na nich byznys koncernu stojí ze 70 procent.
Chemický průmysl zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu. Náznaky horších výsledků chemické divize koncernu byly patrné i z postupně zveřejňovaných výsledků jednotlivých firem.
Například Lovochemii se zisk loni meziročně propadl z více než 90 milionů korun na necelé dva miliony. Jeden z nejziskovějších podniků koncernu − slovenský výrobce hnojiv Duslo − se loni dostal do ztráty, a to téměř ve výši šesti milionů eur (151 milionů korun). O rok dříve měl zisk přesahující 12 milionů eur.
Potravinářství doplatilo na růst cen obilí. Penamu se loni meziročně propadl zisk ze 106 milionů zhruba na pětinu. V potravinářství má výrazný dopad na hospodaření koncernu také pokles výkonnosti německé pekárenské skupiny Lieken. (sfr)
