Stát dal už téměř miliardu korun na rozvoj vodní dopravy a stavbu jezů na Labi, zatím je však ani nedostavěl. Vodní doprava v Česku je tak stále tristní...
Stát zaplatil 927 milionů korun na výstavbu plavebních stupňů na Labi, ale dosud je nepostavil. Vodní doprava v Česku je přitom zaostalá, její podíl na přepravě zboží zůstává nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Pochybení odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Kontroloři se zaměřili na projekty rozvoje vodních cest a podporu nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC).
V ČR se pomocí vodní dopravy od roku 2010 ročně přepraví asi jen 1 procento z veškerého přepravovaného zboží.
Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem, upozornil NKÚ.
Podle ministerstva dopravy by řešením bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. ŘVC za jeho přípravu dosud zaplatilo 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí.
A podobná situace je i s plavebním stupněm Přelouč II. Je připravován od roku 1994 a přípravy provázejí opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem. Za jeho přípravu ŘVC dosud zaplatilo 302 milionů korun.
Podle NKÚ tak hrozí, že investice do nákladní vodní dopravy nebudou mít pozitivní dopad, pokud stát nevyřeší všechny problémy a spolehlivost labsko-vltavské vodní cesty.
Příkladem takové investice je podle kontrolorů modernizace veřejného přístavu v Ústí nad Labem za více než 100 milionů korun, díky které se měla navýšit přeprava zboží na lodích.
„Ve skutečnosti ale přeprava sypkých materiálů klesla, překládka kontejnerů nezačala vůbec,“ konstatoval NKÚ.
Kontroloři se zaměřili i na projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zásadní podmínkou pro pokračování příprav budování koridoru je podle NKÚ právně závazná shoda všech zúčastněných států, kterých se projekt týká.
Resort dopravy navíc rozdělil v letech 2008 až 2015 více než 53 milionů korun na modernizaci nákladních plavidel. Podporu příjemci dostávali, přestože ministerstvo předem nevyhodnotilo budoucí využití lodí a jejich přínos pro Česko, upozornil NKÚ.
(pel)
