Počet žadatelů o azyl stoupl loni v Česku o pětinu.
V Česku loni stoupl počet žadatelů o azyl o pětinu, požádalo o něj 1690 přistěhovalců. Stejně tak na Slovensku, kde se počet žadatelů zvýšil o 5 procent na 175 cizinců. Naopak v Polsku klesl meziročně počet žadatelů o tuto mezinárodní ochranu téměř o pětinu na 4141, a v Maďarsku dokonce o čtyři pětiny na 671. Celkově v zemích visegrádské čtyřky počet žadatelů klesl o třetinu, právě díky Polsku a Maďarsku. Česko je tak na tom ze zemí V4 nejhůř.
Vyplynulo to z analýzy zveřejněné organizací Člověk v tísni.
Informaci uveřejnil server Eurozprávy.cz.
Aktuálně v Česku žije 2382 uprchlíků.
Nejpočetnější skupinou mezi žadateli o mezinárodní ochranu v ČR byli Ukrajinci, kteří tvořili téměř 25 procent žadatelů.
Přes 10 procent žadatelů bylo z Gruzie a necelých 10 procent pak z Kuby. Následovali Arménci (7 procent) a obyvatelé Uzbekistánu (6 procent).
Zdroj: Člověk v tísni
Na Slovensku bylo nejvíce žadatelů – kolem 17 procent – z Afghánistánu. Další byli obyvatelé Jemenu, Íránu, Ázerbájdžánu a Iráku (9 až 11 procent).
Ke konci roku 2018 žilo v zemích V4 asi 10 tisíc lidí, kteří v minulosti dostali mezinárodní ochranu.
Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z konce loňského roku se nejvíc negativně se k migraci staví ze zemí V4 Česko.
Negativní pocity vůči imigraci cizinců ze zemí Evropské unie má 55 procent Čechů, zatímco v ostatních zemích V4 podíl negativních odpovědí nepřesáhl hranici 50 procent.
Zdroj: Člověk v tísni
