Dluh Čechů bankovním a nebankovním institucím v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl o 162 miliard na 2,34 bilionu.

Dluh Čechů bankovním a nebankovním institucím v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl o 162 miliard na 2,34 bilionu. Meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu však klesl za dva roky o 78 tisíc Kč.

Lidé si nejen více půjčují, ale zlepšuje se i platební morálka, Vyplynulo to z informací bankovního a nebankovního registru klientských informací.

Objem nespláceného dluhu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun, informoval výkonný ředitel nebankovního registru Jiří Rajl.

Češi si největší objemy peněz půjčují na pořízení vlastního bytu, celkově ale počet žadatelů o úvěry na pořízení vlastního bydlení klesá. Ke zvýšení objemu půjček tak přispívá i růst cen nemovitostí.

Lidé, kteří si půjčují na vlastní bydlení, mají i dobrou platební morálku. Počet těch, kteří mají problém se splácením úvěrů na bydlení, poklesl o 16 procent. Snížil se o 3864, a klesl tak pod hranici 20 tisíc.

Úvěry na bydlení má 1,1 milionu lidí, problémy se splácením pouze 20 tisíc.

Počet lidí, kteří  řádně nespláceli úvěry na bydlení (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření) se na konci prvního čtvrtletí tohoto roku dostal pod 20 tisíc, konkrétně na 19 991. Jejich počet se meziročně snížil o 3 864, tedy o 16,2 %. Objem
nespláceného dluhu na bydlení se meziročně snížil o 14,8 % (1,7 miliardy Kč) a dosahoval tak 9,66 miliardy Kč.

„Přestože se objem dluhu na bydlení zvyšoval, podíl dluhu, který nebyl řádně splácen, se dále snížil.
Na konci uplynulého čtvrtletí tak nebyla splácena pouze 1,4 % dluhu na bydlení, což je historické minimum,“ konstatovala Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že ještě v roce 2015 nebyla splácena 3 % celkového dluhu na bydlení.

K tomu, že se zlepšuje schopnost splácet dluhy, přispívá podle analytiků historicky nejnižší míra nezaměstnanosti a růst mezd a platů. Lidé mají na splácení a věří, že své dluhy splatí.

Počet dlužníků, kteří nespláceli své krátkodobé závazky určené primárně na spotřebu, rovněž klesl na konci čtvrtletí na 233 tisíc osob. To je o 48 tisíc méně než před rokem a o 72 tisíc méně než před dvěma lety, kdy se počet těchto lidí blížil maximu. Objem nespláceného krátkodobého dluhu se snížil o 9,7 procenta na 22,8 miliardy korun.

Počet domácností s hypotékou nebo s úvěrem ze stavebního spoření ke konci prvního čtvrtletí ve většině krajů ČR meziročně klesl. Zvýšil se pouze v Praze a ve Středočeském a Plzeňském kraji. Naproti tomu počet lidí se spotřebitelskými úvěry se zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Praze.

„V prvních měsících roku se již projevila opatření České národní banky v podobě doporučené maximální výše poměru dluhu k čistému ročnímu příjmu a poměru splátky všech úvěrů vůči čistému měsíčnímu příjmu,“ vysvětlila výkonná ředitelka bankovního registru Lenka Novotná.

U krátkodobých dluhů na spotřebu je situace trochu odlišná. Počet lidí s tímto typem úvěru se ve většině krajů zvýšil. Nejvýrazněji v Praze, kde se zvýšil o 3,4 procenta (o 8706 lidí), a v Jihočeském kraji, kde vzrostl o dvě procenta (o 3005 lidí).

Pokles lidí s krátkodobým dluhem nastal v pěti krajích ČR, nejvýrazněji v Ústeckém kraji (o 2,4 procenta) a na Karlovarsku (o 2,3 procenta). V obou těchto krajích je takto zadlužena zhruba čtvrtina jejich obyvatel. Průměr za celou ČR činil na konci prvního čtvrtletí 23 procent a například na Vysočině mělo krátkodobý dluh pouze 18 procent obyvatel kraje.

„Situace v Ústeckém i Karlovarském kraji se zlepšuje ve většině sledovaných parametrů, a to jak u splácení úvěrů na spotřebu, tak u dluhů na bydlení. Počet lidí v problémech se splácením dluhu se rychle snižuje, klesá i objem ohroženého krátkodobého dluhu,“ upozornil Rajl. (sfr)