Do českých firem by podle návrhu ministerstva zahraničí mohlo nastoupit až 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny místo nynějších asi 19 600 tisíc. Vláda bude rozhodovat o tom, zda ukrajinské zaměstnance mzdově zvýhodní oproti těm českým, tzn. že by v praxi dostávali na stejných pozicích automaticky více peněz Ukrajinci.
Ke zdvojnásobení kvót na počet pracovníků z Ukrajiny má dojít v roce 2019 v rámci Režimu Ukrajina pro rok 2019.
Do státní kasy by díky navýšení počtu žádostí na 40 tisíc mělo přibýt ročně až 10 miliard korun na daních. Toto navýšení počtu žádostí iniciovala Hospodářská komora a vláda ho bude projednávat.
Souvisí s tím však problém, na který komora upozornila.
„Problémem ale stále je požadavek odborářů a ministryně práce Jany Maláčové, podle kterého by zaměstnavatelé museli ukrajinským zaměstnancům vyplácet za stejnou práci vyšší mzdy než Čechům,“ uvedla Hospodářská komora v prohlášení.
Podle první varianty by lidé v režimu Ukrajina měly dostat aspoň medián pro svou profesi.
Druhá varianta počítá s 1,2násobkem zaručené mzdy, tedy letos podle profese minimálně od 16 020 do 32 040 korun.
Dojde tedy k tomu, že zaměstnanci z Ukrajiny budou mít garantovanou vyšší mzdu než čeští pracovníci na stejných pozicích.
Se mzdovým znevýhodňováním českých zaměstnanců nesouhlasí Hospodářská komora, ale také třeba ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zemědělství, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Návrh usnesení tak jde na jednání vlády se zásadním rozporem.
Režim Ukrajina pro rok 2019 by měl vyřešit nedostatek pracovníků na trhu, který podle Hospodářské komory brzdí růst státní ekonomiky. Ale ne způsobem, který bude cizince zvýhodňovat, zdůraznil prezident komory Vladimír Dlouhý.
Odboráři a ministryně Maláčová argumentují nižšími průměrnými mzdami pracovníků z Ukrajiny. Podle nich by stanovení mzdové hranice zabránilo zneužívání ukrajinských sil v Česku.
Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má ČR od roku 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.
(pel)