Volby do Evropského parlamentu jsou pro strany poměrně levné. Nejvíce do marketingu investuje miliardářovo hnutí ANO, které plánuje vyložit nejvýše 35 milionů.

Politický marketing před eurovolbami vyjde strany podstatně levněji, než při volbách do Sněmovny. Nejvíc peněz do kampaně před evropskými volbami investuje hnutí ANO, které počítá s náklady do 35 milionů korun. Nejlevnější marketing ze stran zastoupených ve Sněmovně plánují Piráti, kteří chtějí investovat jen 6 milionů korun.

Ve srovnání s kampaní pro sněmovní volby v roce 2017 jsou náklady všech stran výrazně nižší.

Druhý nejvyšší rozpočet pro evropské volby po hnutí ANO má koalice Starostů a nezávislých (STAN) a TOP 09, která počítá s výdaji 15 milionů korun.

ČSSD hodlá do eurovoleb investovat 11 milionů korun.

ODS, SPD a KDU-ČSL použijí na politický marketing shodně deset milionů. Lidovci však ze stranické pokladny uvolnili jen 5,5 milionu, když zbývající částku uhradí samotní kandidáti.

KSČM dá na kampaň pro eurovolby 8,5 milionu korun.

Před pěti lety měla nejnákladnější kampaň ČSSD, která do ní investovala 25 milionů korun.

Babišovo ANO v roce 2014 vynaložilo 18,5 milionu korun.

Koalice TOP 09 a STAN deset milionů. ODS měla stejně jako letos desetimilionový rozpočet, KSČM dala na eurovolby osm milionů a lidovci pět milionů.

Náklady na kampaň pro volby do Evropského parlamentu jsou výrazně nižší než při volbách do Poslanecké sněmovny. Při sněmovních volbách v roce 2017, v nichž poprvé platil limit 90 milionů korun na kampaň, investovala ČSSD plných 85 milionů korun.

ANO vynaložilo 84,5 milionu a ODS 83 milionů.

TOP 09 dala do Sněmovních voleb 75 milionů korun, STAN 57 milionů, lidovci 56 milionů, KSČM 35 milionů a SPD 33 milionů. Nejlevnější kampaň měli opět Piráti, kteří do ní vložili 16 milionů korun.

Volby do Sněmovny také provází výrazně větší zájem voličů než volby do Evropského parlamentu. Zatímco o složení národního zákonodárného sboru přišlo v roce 2017 hlasovat 60,8 procenta voličů, při posledních evropských volbách byla účast 18,2 procenta.

Platy europoslanců

Od roku 2009 pobírá každý europoslanec 6 200 eur čistého (více než 167 000 Kč).

Poté, co svůj úřad ukončí mají také nárok na odchodné ve výši jednoho platu, za každý další rok, který ve funkci byli, dostanou jeden měsíc.

Europoslanci mají po 5 letech ve funkci nárok na pětiměsíční odchodné. Po skončení mandátu mají dále nárok na důchod. Do něj odcházejí v 63 letech a nárok na důchod činí 3,5 % za každý rok, kdy byli ve svém mandátu. Pokud tedy europoslanec odslouží jedno volební období (5 let), bude v důchodu pobírat měsíčně 1329 euro (35 tisíc korun) ke svému národnímu důchodu.

Dále dostávají europoslanci také nejrůznější náhrady. Mimo jiné, například cestovné a také částku na všeobecné výdaje v přepočtu 116 000 Kč nebo také částku 4 100 Kč za každý den, kdy se účastní jednání Europarlamentnu. Tuto částku dostanou i tehdy, pokud nejsou fyzicky přítomni.

Platy eurokomisařů

Základní plat řadového eurokomisaře, a tedy i české zástupkyně Věry Jourové, činí 20 832 eur (562 tisíc korun). Předseda Komise, nyní Jean-Claude Juncker, bere měsíčně 25 554 eur (690 tisíc korun).

Tyto peníze podléhají takzvané evropské dani, která míří zpátky do rozpočtu EU a činí přibližně 45 procent.

Ke svému platu dostává každý komisař měsíční příspěvek na reprezentaci až 607 eur, Komise mu zaplatí náklady na stěhování do Bruselu a zároveň má nárok na příspěvek na bydlení, který činí 15 procent platu.

Po skončení působení ve své funkci dostává každý bývalý člen komise 40 až 65 procent svého platu (podle toho, jak dlouho byl ve funkci), a to po dobu tří let.

Po 65 letech věku má nárok na důchod, který činí 4,275 procenta za každý rok ve funkci, tedy při pětiletém působení dostane 4452 euro (120 tisíc korun) měsíčně. (sfr)