Připravované vystoupení Velké Británie z Evropské unie má pro zemi přínosy, i když se brexit zatím neuskutečnil. Od referenda z roku 2016, které rozhodlo o odchodu z EU, došlo na britském pracovním trhu k pozitivnímu vývoji. Nová pracovní místa jsou už z 90 % obsazována pouze Brity.
Pracovníci z členských zemí EU obsadili od referenda pouhých 35 tisíc pracovních míst, což je obrovský propad proti vývoji před červnem 2016.
Jen za dva roky předcházející referendu o brexitu obsadili pracovníci z členských států EU v Británii 410 tisíc nově vytvořených míst a podíleli se tak na obsazování nových pracovních míst z jedné poloviny.
Nyní však nově příchozí pracovníci z EU obsazují pouhých 5 procent nově tvořených pracovních míst. Setrvalý růst britské ekonomiky a zaměstnanosti tak začíná sloužit především Britům, kteří už obsazují 9 z 10 nově vytvořených pracovních míst.
Jeden z hlavních cílů brexitu tak byl již dosažen, a to paradoxně ještě před tím, než Británie z EU vůbec vystoupila.
Největší propad v zaměstnávání cizinců z členských států EU se projevuje ve skupině osmi zemí – Polsko, Česká republika, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko Maďarsko a Slovinsko. Imigranti z těchto zemí nejenže už skoro vůbec neobsazují nová pracovní místa, ale ve velkém počtu Británii opouštějí.
V době referenda (2016) jich v Británii pracovalo 1,05 milionu. Na začátku letošního roku jich bylo necelých 870 tis.
Největší národnostní skupinou imigrantů v Británii byli Poláci, kteří v době před referendem tvořili největší národnostní skupinu narozenou mimo Británii v počtu necelého jednoho milionu osob.
Překonali tak svým počtem i tradiční imigrantské skupiny z Indie, Pákistánu a Nigérie. Polská přítomnost je viditelná především v některých londýnských čtvrtích, například Ealing, kde tvoří necelých 7 % veškerého obyvatelstva.
Počet Čechů naproti tomu nikdy nepřekročil počet 50 tisíc a to ani v době největší migrace za prací do Velké Británie z České republiky. (mar)