Slováci v průzkumu odmítli prounijního prezidenta Kisku. Nechtějí už, aby nadále působil v politice. Necelých šedesát procent obyvatel Slovenska si přeje, aby nynější prezident Andrej Kiska po uplynutí svého mandátu odešel z politiky. Plyne to z průzkumu, který pro televizi Markíza provedla agentura Focus.
Na otázku, zda by Kiska měl v politice zůstat, odpovědělo „určitě ano“ nebo „spíš ano“ dohromady jen 34,9 procenta respondentů.
Naopak, 59,1 % odpovědělo „určitě ne“ nebo „spíš ne“.
Zbylých šest procent respondentů neumělo na otázku odpovědět.
Tento průzkum veřejného mínění se uskutečnil na vzorku 1 013 respondentů mezi 16. a 23. lednem. Proběhl tak ještě před tím, než policie obvinila jednatele bývalé Kiskovy firmy KTAG v souvislosti s podezřením z daňového podvodu.
Prezident k tomu řekl, že očekává, že po ukončení svého funkčního období v polovině června bude obviněn i on sám.
Aby Kiska v politice skončil, si podle ankety Focusu přejí hlavně voliči stran vládní koalice a krajně pravicové Lidové strany – Naše Slovensko.
„Určitě ano“ nebo „spíš ano“ zvolilo 83,8 procenta voličů Smeru-SD, celkem 81,3 procenta voličů Slovenské národní strany (SNS) a 60,5 procenta voličů strany Most-Híd.
Kiskovo setrvání v politice preferují stoupenci opozičních formací, strany Svoboda a solidarita (SaS) a hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO).
Volby prezidenta
Slováci si budou v březnu volit nového prezidenta. Podle nedávného průzkumu by první kolo slovenské prezidentské volby vyhrál eurokomisař Šefčovič.
Z 15 kandidátů na budoucího prezidenta Slovenska se před březnovou přímou volbou největší popularitě těší místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič před vědcem Robertem Mistríkem a právničkou Zuzanou Čaputovou. Vyplývá to z výsledků nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury AKO.
Jde o první průzkum po uzavření kandidátek pro volbu hlavy slovenského státu.
Šefčoviče v kandidatuře podporuje nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Pro eurokomisaře by podle průzkumu hlasovalo 18,2 procenta Slováků ze skupiny rozhodnutých voličů.
Za ním se ziskem 15,8 procenta skončil Mistrík, jež se o funkci prezidenta uchází i s podporou největší opoziční strany Svoboda a Solidarita.
Na třetím místě s 14,7 procenta skončila Čaputová.
Dvoucifernou podporu (12,8 procenta) má i kontroverzní soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin.
První kolo voleb prezidenta se uskuteční 16. března. Pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů oprávněných voličů, dva nejúspěšnější kandidáti postoupí do druhého kola. To se bude konat o dva týdny později a rozhodne v něm větší počet obdržených hlasů.
Současný prezident Andrej Kiska se rozhodl již znovu nekandidovat. (sfr)