Česká republika dostane z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska do roku 2024 dalších zhruba 5 miliard korun. Peníze půjdou třeba na začlenění Romů, ochranu životního prostředí nebo kulturu. Doposud od roku 2004 získala ČR více než 6 miliard korun.
„Ve třetím programovém období budou podpořeny projekty zaměřené především na výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Důraz bude kladen na lidská práva, začlenění Romů a rozvoj občanské společnosti,“ uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Zástupci jednotlivých zemí navíc podepsali dohody o programech Kultura a Životní prostředí.
Příjemci mohou čerpat dotace z 11 programů. Největší podíl ve třetím programovém období půjde na programy Životní prostředí a Výzkum, na oba po 18 procentech. Následují Kultura (17 procent), Lidská práva (11 procent) a Zdraví (osm procent).
Fondy EHP a Norska podpořily v Česku od roku 2004 zhruba 1000 projektů. Jednalo se například o lepší služby v nemocnicích, opravené památky nebo ochranu životního prostředí.
Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a k posilování spolupráce s 15 evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy.
V současné době je Česko pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.
(pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.