Rakousko v roce 2018 vyhostilo téměř 5 tisíc přistěhovalců. Jednalo se o bezdomovce, žebráky a také delikventy. (Ilustrační foto)
Rakousko v roce 2018 vyhostilo 4 661 lidí, více než 60 procent z nich byli Evropané. Nejčastěji se domů museli vrátit Slováci, kterých bylo celkem 600. Následovali Srbové, Maďaři a Rumuni. Jednalo se o bezdomovce, žebráky a také delikventy.
„Pokud jsou občané ze zemí EU v jiném členském státě déle než tři měsíce, musí prokázat, že mají dostatečné zdroje na živobytí a také zdravotní pojištění. A pokud tyto požadavky nesplní, mohou být deportováni do domovského státu EU,“ uvedl odborník na evropské právo z univerzity v Innsbrucku Walter Obwexer.
Dodal, že v případě kriminálníků je možné se k deportacím uchýlit ve jménu veřejné bezpečnosti.
Takřka 2100 deportovaných lidí, tedy 45 procent, tvořili občané Evropské unie. Když se započítají i občané Srbska, Makedonie, Albánie a Bosny a Hercegoviny, které dosud v EU nejsou, tvořili loni Evropané 63 procent vyhoštěných z Rakouska.
Pátými nejčastěji vyhošťovanými občany z Rakouska byli v roce 2018 Nigerijci, za nimi pak skončili Gruzínci a Afghánci.
Dobrovolně zpět do vlasti odcestovalo 5665 žadatelů o azyl a dalších 2285 migrantů pak Rakousko předalo do jiných unijních států na základě dublinských dohod.
(pel)
