Číňané na odvrácené straně Měsíce vypěstovali bavlník (ilustrační foto: redakční koláž).

Číňané na odvrácené straně Měsíce vypěstovali bavlník. Je to 1. rostlina vyrostlá na Měsíci. Na odvrácené straně Měsíce vyklíčila semena bavlníku, která tam dopravila počátkem ledna čínská sonda Čchang-e 4. Je to poprvé, co na Měsíci vyklíčila nějaká rostlina. S příchodem mrazivé měsíční noci však rostlina uhynula.

O úspěchu informoval Čínský národní vesmírný úřad.

Čínská sonda Čchang-e 4 přistála na odvrácené straně Měsíce 3. ledna 2019. Bylo to první přistání pozemské sondy na odvrácené straně měsíce. Součástí čínské měsíční mise jsou mimo jiné i biologické experimenty.

V úterý čínská média oznámila vyklíčení semen bavlníku. Podle hongkongského listu South China Morning Post už Číňanům na Měsíci vyklíčily i řepka a brambory.

Vedoucí experimentu Sie Keng-sin k výběru rostlin poslaných na Měsíc řekl, že bavlna by se mohla v budoucnu využívat k výrobě oblečení, zatímco brambory by byly zdrojem potravy pro astronauty a řepka by se využila k produkci oleje.

Čínský bavlník na odvrácené straně Měsíce, 12. 1. 2019.

Rostlina v noci uhynula 

První rostlina bavlníku, která vyklíčila na palubě sondy, však uhynula, jen co na Měsíci nastala noc. Teplota totiž klesla k minus 170 stupňům Celsia. Měsíční noc je velmi dlouhá, trvá zhruba 14 pozemských dní.

Teplota během ní navíc může klesat až na minus 170 stupňů Celsia, zatímco za dlouhého měsíčního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní, stoupá teplota měsíčního povrchu postupně až na 130 stupňů Celsia.

Sie Keng-sin z univerzity v čínském Čchung-čchingu prohlásil, že osud rostliny vědci předpokládali.

„Život v nádobě nemohl překonat měsíční noc,” konstatoval.

Měsíční experimenty

Na palubě sondy je půda obsahující semena bavlníku, řepky, brambor a plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana).Tu vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus.

Součástí experimentu jsou také vajíčka octomilek, která nahradila původně zvažovaného bource morušového, a kvasnice.

Číňané chtějí při experimentech zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. Semena zůstávají na palubě sondy zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která kromě hlíny obsahuje i vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty.

Nádoba je opatřena i trubičkou, kterou do ní může vnikat světlo potřebné k fotosyntéze, uvedla univerzita v Čchung-čchingu, která za biologickými experimenty prováděnými na Měsíci stojí.

V případě, že se bude rostlinám v růstu dařit, měl by v plechovce vzniknout miniaturní ekosystém, v němž budou rostliny produkovat kyslík a potravu a udržovat tak při životě octomilky. Kvasnice by měly pomáhat při rozkladu výkalů octomilek a mrtvých rostlin.

Pěstování rostlin je považováno za jeden z důležitých kroků k případnému zřízení trvalé základny na Měsíci. Doposud se astronautům podařilo vypěstovat například římský salát a to na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). (sfr)

Více o čínském dobývání Měsíce čtěte ZDE:

Číňané dobyli Měsíc. Se sondou Čchang-e 4 přistáli jako první na odvrácené straně Luny