Žluté vesty organizují "referendum o výběrčích daní" tím, že na protest proti vládě a Macronovi vyzvali občany Francie k runu na banky. (ilustrační foto: redakční koláž)
Žluté vesty chtějí Francii přivést ke státnímu krachu. Aktivisté Žlutých vest vyzvali občany Francie k „runu“ na francouzské banky, tedy k výběru všech úspor z bank. Pokud by k tomu došlo, ochromili by tím nejen banky, ale i celou francouzskou ekonomiku.
Žluté vesty tvrdí, že pokud Francouzi vyberou peníze ze svých bankovních účtů, dají tím najevo svou nespokojenost s vládou lépe než demonstracemi.
„Hodláme si vzít svůj chléb zpět… Vyděláváte peníze z našeho těsta a my už toho máme dost,“ prohlásil jeden z aktivistů, Maxime Nicolle.
Celou akci nazval „referendem o výběrčích daní“.
„Run na banky“ má podle aktivistů zesílit tlak na vládu, aby brala větší ohledy na potřeby svých občanů.
Hromadné výběry vkladů mohou totiž dostat do problémů i naprosto zdravou banku. Finanční instituce ve svých rezervách drží jen část vkladů a nikdy je tak nemohou vyplatit všechny najednou.
Hnutí žlutých vest zahájilo své protivládní 17. listopadu minulého roku. Původně vzniklo kvůli záměru vlády zvýšit daně na pohonné hmoty, což by vedlo ke zdražení benzínu a nafty.
Macronova vláda pod tlakem ustoupila a plánované zvýšení daně z pohonných hmot odložila o půl roku.
Protesty však pokračovaly a pokračují i nadále.
Aktivistům Žlutých vest vadí vysoké životní náklady. Požadují proto odstoupení prezidenta Emmanuela Macrona.
Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že vláda je připravena od příštího týdne s protestujícími jednat ve všech francouzských regionech. Hlavními tématy diskuse mají podle něj být zejména změna klimatu, daně či veřejné služby.
Prezident Macron zase nedávno přijal několik opatření včetně zvýšení minimální mzdy. Tyto ústupky žlutým vestám budou rozpočet stát zhruba deset miliard eur. Francie i kvůli tomu letos opět nedodrží požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.
Rozpočtový schodek Francie se bude pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Francie toto rozpočtové pravidlo EU soustavně porušovala deset let.
Francouzský veřejný dluh se v roce 2017 zvýšil na 97 procent z 96,6 procenta HDP.
Pravidla EU přitom povolují celkové zadlužení členského státu do 60 procent HDP. Před začátkem protestů proti zvýšení cen pohonných hmot a vysokým životním nákladům vláda plánovala na rok 2019 zvýšení deficitu na 2,8 procenta. (sfr)
