Stoupenci hnutí tzv. žlutých vest opět okupovaly Paříž a protestovaly proti vládě Emmanuela Macrona a plánovanému zvýšení daní z pohonných hmot. Protestů se po celé Francii účastnilo 136 tisíc lidí, policisté zadrželi 1723 demonstrantů. Příslušníci pořádkových sil použili proti účastníkům slzný plyn. Z ulic jsou hlášeny potyčky, většina protestujících se prý ale chová klidně.
Policie několikrát proti demonstrantům použila slzný plyn. Bezpečnostní složky byly po násilnostech z minulého víkendu v plné pohotovosti. Po střetech s demonstranty, při nichž také nasadily i slzný plyn, se ale částečně stáhly. Zranění utrpělo přes 70 lidí.
Demonstranti obsadili Champs-Élysées a pařížskou okružní komunikaci Boulevard périphérique, v její západní části na čas přerušili provoz.
Protesty různého rozsahu probíhaly po celé Francii, například v Grenoblu, Lyonu či Marseille.
Tamní vláda se přitom po předchozích protestech rozhodla, že zatím spotřební daň na benzin a naftu nezvýší. Opatření se zatím posune o půl roku. Zvýšení daní mělo původně nastat od ledna.
Je však tedy otázkou, zda už není pozdě. Francouzi jsou totiž nespokojeni s vícero věcmi a plánovaná daň byla podle protestujících prý jen rozbuškou.
Protesty vyvolal záměr vlády zvýšit od ledna daň z nafty o 6,5 centu za litr a benzínu o 2,9 centu za litr. Už loni stoupla cena benzínu o 23 procent a nafty o patnáct.
Francouzská vláda původně odmítala odstoupit od zvýšení spotřební daně, prezident Emmanuel Macron sice vyjádřil pochopení pro lidi, na které daň dopadne, ale tvrdil, že nelze opustit plán snižování emisí a ekologické transformace země.
Původně ekonomické protesty se ale postupně změnily v demonstrace proti vládě, kdy stále častěji zaznívaly hlasy volající po Macronově demisi. Způsobily v zemi značné problémy. Komplikaci představují zejména blokády skladů paliva, takže na mnoha čerpacích stanicích dochází benzín a nafta.
(pel)