Evropská komise zjistila, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Právníci EK tím dali za pravdu stížnosti české pobočky Transparency International, která tvrdí, že Babiš ve skutečnosti dál ovládá Agrofert, i když ho převedl do svěřenských fondů. Jako předseda vlády má přitom vliv na rozdělování eurodotací, jež Agrofert čerpá. Babiš nadále tvrdí, že v žádném střetu zájmů není.
O střetu zájmů informovala právní služba Evropské komise v dokumentu, který získaly britský deník The Guardian a francouzský list Le Monde. Podle bruselských právníků je Andrej Babiš v situaci, která „odpovídá střetu zájmů“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle EK dál ovládá svou bývalou firmu Agrofert, kterou převedl do svěřenských fondů. Tím porušuje české i evropské právo.
Z toho by plynulo, že by Česko mělo vrátit minimálně část z evropských dotací, které získal Agrofert. Česku hrozí, že bude muset zpět do Bruselu vrátit ze svého vlastního rozpočtu minimálně část z 82 milionů eur (přes 2,1 miliardy korun), které Agrofert letos získal na dotacích z evropského rozpočtu.
Tyto peníze „budou muset být předmětem finanční korekce“, to znamená z větší či menší míry vráceny, napsali podle The Guardian a Le Monde právníci komise.
Česko by však mohlo být nuceno zaplatit ještě více: podle právní služby komise je možné, že Babiš byl ve střetu zájmů už od roku 2013, kdy jeho hnutí ANO uspělo v parlamentních volbách. Babiš se následně stal ministrem financí.
Babiš jakákoliv nařčení odmítl s tím, že jde jen o součást politického boje. Tvrdí, že svěřenské fondy neřídí ani neovládá.
Belgický europoslanec Bart Staes, který se dotacemi pro Agrofet zabývá ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, uvedl, že by měl Babiš jakékoliv vazby na Agrofert skutečně přerušit.
Pokud to neudělá, měl by rezignovat, prohlásil Staes.
Podotkl, že za téměř 20 let členství ve výboru pro rozpočtovou kontrolu nezažil podobný případ, který by se týkal premiéra členské země EU.
Zpráva právníků Evropské komise se týká peněz, které Agrofert získal z Evropských strukturálních i investičních fondů. Ty slouží na podporu venkova, zaměstnanosti nebo rozvoje chudších oblastí. Agrofert ze zkoumaných fondů získal stovky milionů eur.
Nejde o zemědělské dotace na hektar.
Právní služba nemá sama o sobě pravomoc vydat závazné závěry. Jejím stanoviskem se ale Evropská komise obvykle řídí. Právníci svá zjištění předali také Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Ten už loni konstatoval, že se Babiš mohl dopustit podvodu v kauze Čapí hnízdo. I tato podezření Babiš odmítá. (sfr)