Dohodu o brexitu potvrdila jak britská vláda, tak na mimořádném summitu i prezidenti a premiéři zbývajících 27 členských zemí EU. Britský parlament bude o dohodě o odchodu Velké Británie z Evropské unie hlasovat v úterý 11. prosince. Před samotným hlasováním budou mít poslanci možnost pět dní debatovat. V článku rozebíráme hlavní body, jak plynou z téměř šestisetstránkového dokumentu o podmínkách brexitu.
Dohoda není v Británii vnímána pozitivně hlavně zastánci tvrdého Brexitu. Důvodem je poměrně velký rozpor mezi ideálem úplné nezávislosti Velké Británie na EU a realitou vyjednané dohody.
Teoretická vize úplné svobody a praktická realita dosažené dohody se tvrdě střetly a výsledkem je rozčarování (jak dokumentují titulní strany deníku The Sun ze dne referenda a ze dne oznámení o dosažení dohody).
Probereme nyní hlavní body dohody, jak jsou uvedeny v téměř šesti set stránkovém textu.
Pro začátek si připomeňme, že britská premiérka Theresa May byla v kampani před referendem o Brexitu zastánkyní setrvání v EU. Ale také byla ministryní vnitra, kterou trápil příliv imigrantů z členských zemí EU.
Zřejmě proto je oblast hraničních kontrol a migrace tou, kde se podařilo dosáhnout skoro požadovaného ideálního stavu. Dohoda obsahuje status pro stávající migranty z EU a pár specifických opatření pro Severní Irsko, ale hlavního bodu snah Britů bylo dosaženo – Británie už nebude nadále akceptovat volný pohyb osob a pracovní síly.
Dohoda sice zdůrazňuje, že bude zachován bezvízový styk pro krátkodobé návštěvy a zvláštní pracovní víza v předem definovaných oblastech. Ale to prakticky znamená, že francouzští šéfkuchaři, holandští bankéři a němečtí manažeři budou nadále vítáni.
Polská obsluha fast foodů, bulharští zedníci, slovenští a čeští číšníci už ne.
Každopádně se jedná o velké britské vítězství, které ukazuje, že čtyři nedělitelné svobody EU (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob) jsou tak trochu dělitelné.
V oblasti obchodu je výsledek dohody velký kompromis. Británie zůstává nadále členem celní unie a to až do roku 2021. Nebude mít tedy možnost uzavírat obchodní dohody se státy mimo EU a bude vůči třetím zemím nadále vázána obchodní politikou EU.
Dohoda dále předpokládá, že ohledně budoucího vztahu mezi Británií a EU (po roce 2020) bude uzavřena nová dohoda o volném obchodu.
S obchodní dohodou souvisí další velký ústupek z původního cíle zcela se vymanit z pravomocí Evropského soudního dvora (ECJ). Vzhledem k pokračujícímu členství Británie v celní unii zůstává ECJ exkluzivním vykladačem a rozhodcem všech nařízení celní unie, jejíž Británie zůstává minimálně do začátku roku 2021 členem.
V oblasti pravidelných plateb do rozpočtu EU bylo dosaženo očekávaného. Británie přestane platit pravidelný roční odvod, ale musí uhradit jednorázový rozvodový účet. Vyjádřeno v penězích, Británie ušetří asi 9 mld. liber ročně (přibližně britská čistá pozice) a jednorázově zaplatí asi 40 mld. liber.
Poměrně kontroverzní zůstává část dohody ohledně Severního Irska. Po odchodu Spojeného království Británie a Severního Irska z EU zůstane hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou jedinou hranicí mezi Spojeným královstvím a EU.
Přes tuto hranici každý den přejde asi 30 tisíc lidí – za prací, studiem, příbuznými apod. Irové na obou stranách hranice si velmi přejí, aby hranice zůstala nadále, jak je, tedy volně prostupná.
Uzavřená dohoda ji takovou zachovává, ale za cenu jistých kontrol vývozu ze Severního Irska do Británie. Tedy Severní Irsko bude mít trochu jiný vztah vůči EU než Británie, což je přesně to, co premiérka Mayová slíbila, že se nikdy nestane…
Další komplikace se Severním Irskem nastane v případě, že se Británii a EU nepodaří dojednat dohodu o volném obchodu (platnou od r. 2021, viz. výše). Při tomto scénáři zůstane volný pohyb na vnitřní irské hranici zachován a nebude moci být bez souhlasu EU upraven. Pak ale celé Spojené království zůstane členem celní unie EU a k úplnému odtržení od EU nemusí dojít nikdy.
Není divu, že dohoda o Brexitu nemá schválení britským parlamentem zdaleka jisté. Severoirští unionisté, liberální demokraté a skotští nacionalisté budou hlasovat proti.
Konzervativci nemají sami ve sněmovně většinu a navíc několik zastánců tvrdého Brexitu dohodu také nepodpoří. Pak zbývají už jen přeběhlíci z Labour Party, která by měla podle svého předsedy Jeremyho Corbyna dohodu odmítnout.
Avšak ve straně je celá řada poslanců, kteří se svým marxistickým šéfem nesouhlasí skoro v ničem.
Další vývoj je velmi těžké odhadovat, ale zdá se, že jen velké sjednocení v Konzervativní straně, kdy se všichni poslanci jednotně postaví za svou vládu, nebo rozkol v Labour Party zajistí dohodě o Brexitu schválení. Každopádně to bude napínavé. (mar)