Česká republika má v zemi zásoby 236 vytěžitelných tun zlata v hodnotě zhruba 212 miliard korun. Ještě větší hodnotu má lithium, zásobárna pod Krušnými horami má cenu 260 miliard korun. Zprávu vypracoval státní podnik Diamo, který doporučuje, aby se v Česku těžil především uran.
Studie měla za úkol vyhodnotit zdroje a zásoby superstrategických surovin v Česku a zhodnotit jejich potřebu a význam pro hospodářství. Jde o seznam nerostů, které EU považuje za důležité z pohledu evropské ekonomiky. K tomu se Diamo zabývalo i dalšími, které jsou zase důležité specificky pro českou ekonomiku – lithium, tantal a titan.
Ze studie vyplývá, že v Česku je šest perspektivních nerostů pro budoucí těžbu, a to lithium, wolfram, grafit, fluorit, zlato a uran.
Co se týká zlata, v Česku je podle zprávy devět prověřených ložisek a šest neprozkoumaných míst, kde se zásoby zlata jen odhadují. Nejvýznamnější jsou Mokrsko, Vacíkov (obě u Příbrami) a Kašperské Hory, kde by mohlo ležet dohromady více než 200 tun zlata.
Má to jeden háček – zlato se z horniny dostává kyanidovým loužením, které je v Česku zakázané. Vyřešit by se to dalo jedině tím, že by se upravený zdroj zlata převážel do země, kde kyanizace není zakázaná, jako například v Belgii.
Diamo zároveň podle serveru iDnes.cz doporučilo, aby se znovuzahájila těžba uranu, to kvůli pokrytí potřeb jaderných elektráren.
„V případě otevření ložiska a zahájení těžby od roku 2025 by při plánované průměrné roční produkci 180 tun uranu byla pokryta potřeba jaderných elektráren z 25 procent po dobu 16 let,“ uvedla zpráva.
Diamo navrhuje také zpracovat projekt do průzkumu na dnes již zavřeném ložisku Rožná, kde horníci Diama fárali ještě do konce roku 2016. (jaz)
