Andrej Babiš (ilustrační foto - redakční koláž).

Přinášíme v plném znění projev předsedy vlády ČR Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně na schůzi svolané opozicí k vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO).

Předseda vlády ČR a předseda ANO Andrej Babiš, Poslanecká sněmovna PČR, 23. 11. 2018

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předem děkuji, že mi věnujete svůj čas a pozornost. Pochopili jste, co se tady za poslední dva týdny stalo? Pochopili jste, že se tady dva novináři pokusili shodit vládu na základě reportáže, která zneužila mého nemocného syna? Lhali, neověřovali, podsouvali, zamlčovali důležitá fakta, ublížili mé rodině. A někteří z vás na to skočili a skoro dva týdny s nimi rádi tu hru hráli. Nejen vy, ale i média, veřejnoprávní, komerční, všechny možné servery.

Novináře mě naháněli jako lovnou zvěř, jako zločince, jako člověka, který nechal unést svého syna.

Vzpomeňte si ještě, jakým titulkem byla uvedena celá ta reportáž v pondělí 12. listopadu 2018. Vzpomenete si na to? Slonková a Kubík vypátrali zmizelého Babišova syna. Na svém twitteru tihle nájemní žoldáci kampaně proti Babišovi zase psali, že syn premiéra Babiše hovoří o svém nedobrovolném držení na Krymu. Zmizelého? Jak zmizelého? Česká policie přece věděla, věděla o něm, Interpol o něm věděl. A já jsem za ním byl na návštěvě. A můj syn Andrej Babiš, švýcarský občan – ano, má občanství Švýcarska déle než deset let – byl se svou matkou doma, v bytě, kde žije. Tak jaké nedobrovolné držení?

Nedobrovolné držení – to fakt někdo myslí vážně? Doufám, že dnes už všichni chápete, že můj syn byl na Krymu na výletě, kde navíc poznal svou přítelkyni. I to je asi pro někoho problém. Přítelkyni, se kterou je momentálně zasnoubený a já jsem tomu strašně rád.

Tak já bych chtěl proto na úvod, pokud všichni dobře posloucháte, si položit otázku, jak pracují ti tak zvaní investigativní novináři. Já jsem včera poskytl rozhovor Českému rozhlasu a ten rozhovor byl krácen, sestříhán. A proč? No protože tak zvaný investigativní novinář Janek Kroupa, který na základě smyšlené reportáže dostal komisařku Věru Jourovou do vězení – a mimochodem bohužel taky její dcera skončila u psychiatra – tak to je přece v pořádku, to že někdo zničí rodinu.

Takže zmizelý syn? Lež. Nedobrovolné držení? Taky lež. Jenže tyhle lži to celé udělaly. A tyhle lži měly od začátku jasný cíl – pád vlády. Nepřijde vám to strašné, že se něco takového u nás může stát? Navíc v době, kdy jsem byl na zahraniční cestě v Palermu, čtyři dny jsem byl na cestách a nemohl jsem se hned bránit. I to mi vyčítali, skandál, reagoval až o 18 hodin později. Proto jsem to celé nazval „puč Palermo“.

Načasované schválně před 17. listopad, aby se už tak vyhrocená atmosféra proti mně a naší vládě ještě vyhrotila. To těmhle dvěma takzvaným novinářům můžeme děkovat za to, že se na Národní třídě vyhazovaly květiny z pietního místa do koše. Všechna média v jednom šiku. Všichni měli jasno. Všichni Babiše zase bleskově odsoudili a chtěli po něm, aby odstoupil.

A víte, proč jsem to neudělal? Ano, protože pravda je na mé straně a já doufám, že už to chápe většina z vás. Proto vás nebudu obtěžovat celým tím dlouhým příběhem, který už jste tolikrát slyšeli. Řeknu jen to podstatné a odpovím na zásadní otázky.

První. Je můj syn nemocný? Kdo tady začal tu debatu o mých dětech? Já jsem to rozhodně nebyl. (Smích zprava.) A samozřejmě ano, byli to ti novináři. A ti, kteří (Nesrozumitelné.) mandátový a imunitní výbor, nevím, proč se smějete, ve spisu, tak to dobře věděli. A věděli to i novináři, kteří začali zpochybňovat. A o tom samozřejmě se mi nemluví lehce, ale já o tom musím mluvit, protože jsem neměl jinou možnost, bohužel. A já jsem novinářům popisoval, jak 17. července 2015 mi telefonovala policie, že mého syna Andreje Babiše mladšího zajistili v autě na D1 a nechali ho převézt na psychiatrii v Havlíčkově Brodě. Vzpomeňte si, jak jeho přítel, respektive, de facto, díky tomu, že se o něj staral jak vlastní bratr, jak Protopopov říkal, že tenkrát můj syn policistům vyprávěl, že má v autě bombu a jmenuje se George Clooney.

Pamatujete si na to? Samozřejmě mu nikdo nevěřil, zpochybňovali ho. Přitom to tehdy bylo poprvé, kdy se nemoc našeho syna zásadně projevila. Tady někdo zpochybňuje tu nemoc. Víte, kolik lidí má to neštěstí? A jeden z našich bývalých kolegů mi napsal ten největší extrém této choroby. Má manželku, má s ní čtyři děti, a když manželka bohužel dostala tuhle chorobu, tak řekla, že nemá žádné děti ani manžela. Takže tenkrát mi pomohl i pan profesor Höschl, aby mého syna převezli do ústavu NUC. Já jsem přišel do toho ústavu za synem a setkal jsem se s ošetřující lékařkou, která mu byla přidělena, paní Protopopovou. Dneska se to komentuje samozřejmě zkresleně. A podle pana profesora Höschla se jedná o spolehlivou a dobrou lékařku. Ale ani přesto novináři nevěřili.

Včera server iRozhlas otiskl rozhodnutí soudu o převzetí do ústavní péče, které si vyžádal aktivista Tomáš Pecina. Nevím, kdo to je. Byl jsem z toho v šoku a věřte mi, že se mi to nečetlo vůbec dobře. Nikdo z vás by o svém synovi takové věci nechtěl číst. A světe div se, tohle poslední rozhodnutí slovo od slova potvrzuje to, co jsem říkal já nebo pan Protopopov. I moji odpůrci na sociálních sítích to jeden po druhém museli přiznat. Strašná věc pro ně, že jsem řekl pravdu. A musím říct, že nemoc mého syna Andreje je těžká. Můj syn trpí schizofrenií a snad jste se i vy novináři teď trošku dovzdělali, když k tomu v posledních dnech vyšlo tolik článků a rozhovorů psychiatrů, a snad už víte, co to obnáší.

Druhá otázka. Jsou pan Protopopov a jeho žena agenti? Absurdní. Ano, i takovéto absurdní otázky se objevovaly. Opět mi nikdo nevěřil. Ošetřující lékařka Dita Protopopová nám moc pomohla a ještě jednou jí za všechno moc děkuji. Léčila mého syna a doporučila nám najít si opatrovníka, aby mu pomohl s návratem do společnosti, protože ona prosazuje reformu naší psychiatrické péče tak, jak je to ve Velké Británii. Ne zavírat pacienty do Bohnic a do ústavů, ale léčit je a snažit v jejich běžném životě, v jejich každodenním životě a pomoci. Léčila mého syna a doporučila nám, mně, najít si opatrovníka, který by pomohl s návratem do společnosti.

Já jsem nikoho nenašel, protože to není jednoduché. Matka mého syna měla jiné povinnosti, takže jsem ji poprosil a požádal o pomoc jejího manžela. A pan Protopopov se s mým synem skamarádil a já jsem byl za to hrozně rád. Přitom je to on, kdo o tom něco ví, tuší, jak náročné to muselo být. Nechci jít do detailů, ale můj syn s panem Protopopovem pracoval, trávil s ním volný čas, chodili na dovolené, na lyže, na cyklistiku. A že si vyjeli na výlet do Ruska? No a co jako?

Tady jsme dělali problém, že pan Vondráček šel do Ruska a paní profesorka Adámková šla do Ruska, protože jsme tam deset let nezařídili pro naše občany, aby tam měli nějakou péči, když mají problém. Ano, pan Protopopov je původem Rus, ruštinu ovládá, vyzná se tam. Vzal mého syna někam, kde se v případě, kdy by bylo potřeba, mohl o něj postarat. Ale samozřejmě, tak se stalo to, přišel leden 2017, začaly ty kauzy. Pamatujeme si na schůzi, daňové podvody ministra financí. Samozřejmě, že žádné nebyly a policie to odložila, protože to je nesmysl.

A pak samozřejmě trestní oznámení na Čapí hnízdo. Někdo si po deseti letech vzpomněl na Čapí hnízdo. Vždyť mé děti, když si koupily firmu a založily tu firmu, to bylo v roce 2007, vážení, 2007. Deset let. A samozřejmě novináři hned začali šílený hon na mě, mou rodinu i na mého syna. Mimochodem ten hon stále pokračuje. Přestavte si, že včera večer v 19.30 hodin jedna redaktorka ze sekty Respekt bušila na dveře bratra mé manželky, který večeřel s rodinou. V 19.30. Novináři mají pocit, že oni můžou všechno. A když začal tenhle šílený hon, všude na něj čekali, pronásledovali ho, tak ten tlak byl enormní. Před domem mého syna několik dní stála Škoda Octavia z redakce Seznamu. Novináři ho zkoušeli všude možně odchytnout. Tak si asi dokážete představit, jaké to pro mého nemocného syna muselo být.

Celkem logicky se svým lékařem a opatrovníkem akceptoval, že odjedou z Česka, aby se jeho zdravotní stav nezhoršoval. Myslím, že je to logické. Moskva, a pak Krym, a když jim vypršela víza, tak se vrátili. Já jsem samozřejmě nevěděl o každé návštěvě, občas jsem dostal nějakou fotku a až teď jsem se vlastně dozvěděl přesně, jak to všechno fungovalo. Věděl jsem, že si syn našel přítelkyni, a to pro mě byla skvělá zpráva a měl jsem z toho ohromnou radost. Každopádně když teď někdo mluví o bezpečnostním riziku, protože byli na Krymu, tak se musím jenom usmát.

Zaprvé. Asi jste slyšeli, že Bezpečnostní informační služba manžele Protopopovy prověřila a žádné napojení na ruské tajné služby nezjistila. Samozřejmě, logicky.

Zadruhé. Když tady někdo tvrdí, že odjeli na Krym v době, kdy jsem byl premiérem České republiky, lže, protože tam odjeli v září a říjnu, a to jsem nebyl ani ministr ani premiér.

A za třetí: každý ví, a to je možná problém těch mých nepřátel, že jsem nezkorumpovatelný a že patříme do struktur NATO, že jsme součástí Evropské unie, že jsme vydali hackera Nikulina do Spojených států, že jsme byli solidární s Velkou Británií v kauze Skripal. A já to říkám pokaždé, když si podávám ruku s evropskými světovými státníky. Tak kdo a jak by tohle chtěl měnit? V čem je tedy to riziko? Já to fakt nechápu, že jsem riziko. Můj syn má 35 let a je slovenský a švýcarský občan. A to je riziko? Já jsem nějaké riziko? Směšné.

Třetí otázka: byl to únos? Podle mě neuvěřitelný dotaz. Kdo si myslí, že já jsem nechal unést svého syna? To se všichni zbláznili? Děti jsou to nejcennější pro rodiče a pro mě určitě ano. A ty různé komentáře, já jsem nechal něco přepsat, včera ten redaktor se ptal: nechal jste přepsat? To podsouvání, tak už dopředu, aby tam byla ta sugestivní otázka. Neuvěřitelné. Takže já jenom řeknu, že v době, kdy můj syn napsal o únosu Policii dopis, byl pan Protopopov v Praze a můj syn se svou současnou snoubenkou u ní doma na Ukrajině. Takže vzdálenost mezi domnělým únoscem a uneseným tisíc pět set kilometrů.

Opatrovník šel na Policii, tam všechno vypověděl a pak mého syna dovezl k matce a Policii předložil důkazy. Závěry vyšetřování byly logické a jasné. Únos se nestal. Napsal o tom článek iRozhlas, prosím pěkně, opět iRozhlas. Tomu v téhle naší zemi snad věří všichni. Nebo ne? Cituji z textu článku iRozhlasu vydaného 30. května 2018: „Policie prověřovala únos Babišova syna. Závěry vyšetřování podezření nepotvrdily.“ A pokračují: „Prošetřováním zjistili, že k žádnému takovému jednání nedošlo.“ Ale opět to někomu nestačilo. Ale já nemám problém. Ať to speciální útvar znovu prošetří. Může to dělat pořád dokola a pořád dokola pak bude zjišťovat jen a pouze pravdu, že se únos nestal.

Poslední, čtvrtá otázka: co ti dva reportéři? Ano, mluvím o těch, kteří dostali od někoho tip s adresou, kde bydlí moje rodina. Tak to nechám na vás, vážené kolegyně, kolegové, co tím myslím, a každý si k tomu něco domyslí. Mluvím o těch, kteří si na kameru v brýlích nahráli, jak někdo z obyvatel toho domu zadává kód na vstupních dveřích domu a vkradli se dovnitř. A ještě se s tím chlubí. O těch, kteří s mým nemocným synem vedli ten neuvěřitelný rozhovor, sugestivní otázky, manipulace. A přitom všem si ho tajně natáčeli na dvě kamery. Jedna v brýlích, druhá asi v klopě. Celé to bylo ohavné a všimlo si toho hodně lidí. A dokonce i ti, kteří mě nemají rádi, kteří mě nevolili, mi píšou a říkají: tak to je fakt už moc, to je přes čáru.

A co byl hlavní vzkaz? Co ti dva reportéři ulovili? No nic, nic nového, dámy a pánové. Bohužel jen to, že můj nemocný kluk zopakoval svou verzi příběhu, kterou předtím tvrdil i Policii, a dokonce prý jednou napsal mail i do Blesku. To jsem se dozvěděl z Blesku. Verzi příběhu, který dvakrát vyloučila Policie, jeho lékařka, jeho opatrovník a já sám. Právní zástupce mojí první manželky a mého syna včera podal trestní oznámení na paní Slonkovou a pana Kubíka za porušení švýcarských zákonů. V rozporu se švýcarskými zákony natočili s ním rozhovor. Oni mu neřekli, že ho natáčejí. Ano, vážení, ve Švýcarsku je to trestné.

Včera bylo podáno trestní oznámení švýcarskému prokurátorovi. A nedivil bych se, kdyby trestní oznámení zvážila i paní doktorka Protopopová. Lidé protestují na náměstích proti ní. A proč? Ona má také dítě. Co ona udělala vlastně? Dáma, na kterou začali všichni útočit, veřejnost, zesměšňovat její práci, její erudici, její odbornost. A na základě toho tlaku odešla z Národního ústavu duševního zdraví. To je fakt strašné, vážení, strašné. A přitom já jí za její práci chci ještě jednou moc poděkovat, protože ona skutečně má velice moderní názory na péči o péči pro pacienty, kteří mají psychické problémy.

Takže, dámy a pánové, víte, co jsem v posledních dnech slyšel a co mi někteří lidé říkali? Prý se mezi novináři vědělo, že bude odvysílaná reportáž, která má shodit vládu, ještě předtím. Prý měly být všechny redakce na značkách a okamžitě to rozjet ve velkém. Prý měly dopředu připravené už i reakce politiků, aby neztratily ani minutu. Prý pak na Seznamu na tu práci nasadili celou redakci a ta měla nahánět mě na každém kroku. Já nevím, ale když si to celém dám dohromady, musím prostě mluvit o novinářských hyenách. To se mi snad, vážené dámy a pánové, nemůžete divit. A vy jste potom všem chtěli shodit vládu?

Opravdu jste chtěli zneužít takový hyenismus k destabilizaci naší země? Už jsem řekl, že nikdy kvůli celé této pseudoaféře nehodlám odstoupit.

A teď bych vám, kolegové, kolegyně, chtěl říct, proč to nehodlám udělat. Většina z vás můj výrok, který jsem v minulém týdnu pronesl, opět interpretovala tak, že nerespektuji demokratické principy, že snad chci omezit svobodu v naší zemi. Samozřejmě je to věcný nesmysl pro kohokoliv, kdo kdy četl Ústavu a také dost chabá argumentace mých politických soupeřů, a bohužel se stále lže, tradičních českých politiků, u některých s bohatou korupční historií. Já jsem se včera divil, že někteří mluví o korupci, ani nevědí, co je to korupce. Nebo mluví o tom, že údajně můj syn se měl vyhýbat dva roky nějakému vyšetřování. Přitom ty výslechy začaly ani ne před rokem. Takže jedna lež za druhou.

Takže proto nehodlám rezignovat na základě lživé a hlavně hluboce neetické reportáže portálu Seznam, který patří panu Lukačovičovi. Ani naše vláda určitě nemá důvod podávat demisi. Myslím si, že můžeme být jednou z nejúspěšnějších vlád v naší novodobé historii, protože my skutečně pracujeme a bylo by dobré, aby všichni, kteří se na nás dívají u televizních obrazovek nebo Facebooku a Twitteru, že my fakt pracujeme a pracujeme, a teď samozřejmě mluvím za sebe, ale vím, že i kolegové, sedm dní v týdnu.

Ano, zítra jedu do Rakouska, mám večeři s rakouským premiérem, je tam koncert České filharmonie ke sto letům založení Československa, v neděli ráno letím do Bruselu na evropský summit o brexitu. A musím se smát, když někdo říká, že nás to poškozuje v zahraničí. Ne. Novináři a politici nás poškozují v zahraničí. V životě sem nejezdilo tolik státníků a politiků jako za naší vlády; od francouzského prezidenta, německé kancléřky, estonský premiér je tady. Včera v televizi jeden z našich kolegů říkal neuvěřitelné věci. Česká republika je vidět konečně. Byli jsme vidět v Paříži. Za čtyři dny jsem mluvil s více politiky než možná někteří opoziční poslanci v životě. A že k nám nikdo nejezdí? Fakt, jo?

Takže ještě do Vánoc přijede srbská premiéra, korejský prezident, finský premiér, maďarský premiér. A kolik jich přijelo za ten čas? Plno jich přijelo. A Česká republika je slyšet na Evropské radě a v zahraničí. A věřte mi, že nikdo z těch politiků, z těch premiérů a prezidentů skutečně nemá problém se mnou. Nemá.

Takže já bych chtěl jenom říct, že naší zemi se neskutečně daří. Máme obrovské hodnoty, jsme šestá nejbezpečnější země na světě. To je obrovská hodnota. Sedmá nejklidnější země na světě. Naše hospodářství roste. Jenom letos budeme mít růst HDP o tři procenta. Máme nejnižší nezaměstnanost, investujeme, navyšujeme důchody, navyšujeme platy, předložili jsme skvělý rozpočet.

A to je právě ono, že se nám daří a proto opozice chce zničit naši vládu. ODS a TOP 09, kteří nám tady předvedli rekordně dlouhou a zbytečnou recesi, kteří nás zadlužili, 670 miliard. Já když jsem byl ministr financí, tak jsem snížil dluh o 73 miliard.
Takže my jsme připravili velice dobrý rozpočet a vláda počítá s lepším vývojem státních financí, máme lepší rozpočtový výhled.

A my nemůžeme přistoupit na představu opozice, která si naivně myslí, že by měl být rozpočet v přebytku. Ale ve finále je podstatný ten výsledek. A roku 2016 byl přebytek a 2017 byl vyrovnaný. A paní ministryně Schillerová slíbila, že se znovu budeme snažit skončit vyrovnaným rozpočtem. Jsme jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě, to nám každý závidí. Skutečně můžeme jít příkladem pro jiné země.

Takže opozice říká, že jsme v přebytku a že bychom měli masivně škrtat ve státním rozpočtu. Oni, kteří nebyli schopni zlepšit výběr daní a zamezit daňovým únikům. A my jsme zažili v letech 2011 a 2012 za vlády ODS a TOP 09 tu krizi. Oni samozřejmě přinesli stagnaci a pokles ekonomiky, zatímco okolní země se rozvíjely. ODS a TOP 09 si už na to nechtějí pamatovat. Oni říkají, to ne, to byli ti před námi.

Ale já myslím, že lidi si to pamatují a myslím, že velice dobře. Mnozí také určitě ještě nezapomněli na krácení platů v rozpočtové sféře, které tehdejší vláda kvůli své neschopnosti servírovala státním zaměstnancům. Ještě dnes proto řešíme nízké platy například hasičů, jimž byly platy kráceny stejně jako policistům a dalším. Teprve letos se někteří z nich dostanou na původní platy. A až v příštím roce budou brát víc, než v roce 2012.

Ano, díky tomu, že jsme vybrali ty daně a dokonce jsme snižovali daně. A taky nezapomínejme na to, že tehdy to vyvolalo i velké stávky. Když odpůrci vlády zaplnili celé Václavské náměstí, nebylo jich tam 30 tisíc, ale bylo jich tam hodně přes 100 tisíc. Tedy rekord, i když bohužel smutný.

Takže, milá opozice, vážený demokratický bloku, vy fakt chcete seškrtat 50 až 70 miliard? Tak se zkusme o tom tedy pobavit. Já nevím. Kde budeme škrtat, kde přesně? V sociálních výdajích, v platech pedagogů, nebo jiných státních zaměstnanců? Nebo rovnou odvoláme zvýšení důchodů, nebo zastavíme spoluúčast státního rozpočtu na čerpání evropských fondů, zpomalíme výstavbu infrastruktury? To jsme si zkusili za vašich vlád.

Já si myslím, že proto my z toho nic neuděláme. A to vás tedy můžu o tom ubezpečit a ujistit. My totiž děláme pravý opak. Naše vláda rozhýbala zamrzlé infrastrukturní stavby. Stavíme 176,5 kilometrů dálnic a silnic prvních tříd. Připravili jsme 53 kilometrů dálnic a silnic, zahájení v roce 2018 nebo s překryvem do roku 2019. Do roku 2021 postavíme 210 kilometrů nových dálnic.

Ano, my jsme pro zodpovědnou rozpočtovou politiku. My ale nikdy nepřistoupíme na destruktivní hru opozice – čím hůř pro lidi, tím lépe pro některé politiky. Jsme si totiž dobře vědomi své odpovědnosti a proto také takové dobrodružství prostě nikdy nepřipustíme. Nezničíme to, že se nám tak daří.

Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Nedostatek pracovních sil nám brání rozvíjet se ještě rychleji.
Bohužel naše zdroje – i když se musíme možná podívat na ty lidi, kteří údajně podle médií pracují na černo, 250 tisíc lidí – jsou vyčerpány a hledáme nové pracovní síly ve východní Evropě. Proto naše vláda udělala i opatření pro příchod pracovních sil z Ukrajiny, které zkracujeme z půl roku na necelé tři měsíce.

Naše vláda také zlepšila život seniorů. Zvýšení starobních penzí v průměru o 900 korun je největší za mnoho, mnoho let. A vyzdvihl bych také především zlepšení situace starších důchodců, kterým naše vláda zvyšuje penzi o tisíc korun po dosažení věku 85 let. A my jsme k tomu našli odvahu, protože si to podle nás tyto lidi zaslouží. Všichni vědí, že ODS a TOP 09 se o seniory nezajímá. Já jsem sám důchodce, takže mám samozřejmě k seniorům velice silný vztah.

Zavedli jsme i slevu na dopravu pro lidi starší 65 let a i pro studenty do 26 let. Je to malé zlepšení pro mnohé z těch, kteří dnes mohou bez problémů cestovat za příbuznými nebo si dojet vyřídit potřebné věci.

Naše vláda objela za krátkou dobu svého působení všechny kraje, aby se seznámila se situací přímo v terénu. Všichni se nám smáli, že jsme něco slibovali, ne. My jsme šli do krajů, abychom získali ty náměty, abychom je potom dali do rozpočtu a vyhověli požadavkům starostů a hejtmanů. Ano, teďka byl program na MMR 600 milionů pro mateřské školky. Vyprodáno za 16 sekund. Teď tam bude dalších 600. A ještě je tam převést (?) dva a půl miliardy. Chybějící čtyři miliardy do zdravotnictví jsme nakonec našli. Protože jsme hledali v evropských penězích, které jsme neuměli použít a protože byly přiděleny na věci, které jsme ani nechtěli čerpat.

Takže my připravujeme ten dlouhodobý investiční plán na dvanáct let. A chceme ho rozdělit na rok 2020, 21 a samozřejmě to bude zásobník, ze kterého můžou čerpat i ty příští vlády. Řešíme také bydlení. Pro mladé lidi do 36 let jsme letos vyčlenili 650 milionů a v příštím roce to bude jedna miliarda. Omezili jsme hazard. Díky nám zmizelo z provozoven 9 300 hracích automatů.
Na posílení studia na lékařských fakultách půjde navíc 600 milionů ročně a v příštích jedenácti letech to bude sedm miliard. Vždyť je přece absurdní, aby každý rok dva a půl tisíce studentů udělalo přijímačky a nedostalo se na lékařskou fakultu, když nám chybí lékaři.

Do Parlamentu jsme poslali nové zákony, nebo jejich novely. Za nejdůležitější považuji návrh zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Od něj očekáváme, že zásadně zrychlí zdlouhavé povolovací řízení pro liniové stavby. A novelizovat chceme i další zákony. Třeba zákon o investičních pobídkách, který plánujeme podstatně omezit, protože my jsme za poslední léta poskytli 53 miliard daňových výhod a my chceme skutečně jenom high-tech.

A tento týden jsem s paní ministryní Novákovou navštívil BMW, které chce u nás investovat do okruhu pro autonomní vozidla. A je to skutečně high-tech. A také jsme navštívili továrnu Industry 4.0 v Ambergu Siemensu, nejefektivnější továrnu na světě.
Takže my jsme v situaci, kdy si skutečně můžeme vybírat. Je jasná naše ekonomická strategie. Věda a výzkum a finální výroba. V Bruselu u předsedy Evropské komise jsem loboval za to, abychom získali Centrum excelence pro umělou inteligenci. To je pro nás strašně důležité.

Novelu zákona o nemocenském pojištění zavedeme od července příštího roku. Zavedeme elektronickou neschopenku, další důležitý krok k elektronizaci zdravotnictví. Také jsme navyšovali platy ve veřejných službách, sociální správě, zdravotnickým pracovníkům, tarify, pedagogickým o 10 %, zdravotníkům o sedm a tak dále. Poslední věc. Na příští rok jsme se domluvili na minimální mzdě na 13 350 korun. A samozřejmě před námi stojí strašně moc věcí, které potřebujeme udělat.

A taky jsme se vrátili do Evropy. No proto, že jsme aktivní. Protože jsme vlastně za půl roku prosadili, že nebudou kvóty, že nikdo nebude rozhodovat o migraci k nám. Že my budeme rozhodovat, naše firmy, instituce, školy, my budeme rozhodovat, kdo bude v naší zemi pracovat a kdo tady bude žít.

A zrušili jsme ty nesmyslné kvóty, a za půl roku, tak jak jsem to slíbil. Takže my jsme dnes v pozici respektovaných účastníků všech jednání na úrovni nejvyššího vedení Evropské unie. Ano, a my určitě nepatříme mezi ty, kteří už dopředu schvalují to, co přijde z Bruselu. Mohl bych uvést řadu příkladů, kde hájíme naše národní zájmy. Čtyři a půl roku jsem prosazoval náš boj za reverse charge. Je to jediný návrh naší země, který byl prosazen.

Takže my bojujeme za naše zájmy, jasně mluvíme, ano, jsme proevropští, ale na druhé straně říkáme nahlas, co se nám líbí a co se nám nelíbí.

Samozřejmě digitalizace je strašně důležitá. Já jsem velice rád, že včera večer přišel estonský premiér můj přítel Jüri Ratas. A dneska měl oficiální přijetí v 7:30 ráno kvůli tomu, že dnes máme program Sněmovny, důležitý. A právě v této chvíli, v 10 hodin, začíná konference o digitalizaci. Máme vládního zmocněnce, který má podporu vlády, podporu premiéra a je to skvělé, protože my samozřejmě jsme trošku zaspali dobu v digitalizaci. A dnes na tiskové konferenci to řekl estonský premiér jasně. My taky máme cíl, aby všichni, kdo podávají daňové přiznání, ho podali za dvě minuty, jak to dělá 95 procent obyvatel Estonska.

Takže naše země je skvělá, čeká nás skvělá budoucnost a naše vláda je úspěšná. Proto když tedy opozice nemá nic jiného, jen program antibabiš, chápu dnešní jednání. Já tomu rozumím, já tomu rozumím, že tady je potřeba tu úspěšnou vládu zničit. A tahle krize, která je samozřejmě organizovaná, protože naše vláda funguje, pracuje, sice zasedáme občas v šest ráno, měli jsme společnou vládu s Polskem, atd., takže tahle krize vyvolaná, skutečně je to neetická a špinavá krize, která zneužívá mého nemocného syna a záměrně zkresluje všechna fakta.

Takže otázka je, kam ještě se dá klesnout.

Vláda je dnes vystavena tlaku těch politických sil, které pořád nejsou ochotny se smířit s výsledky demokratických voleb. Oni by chtěli jiný volební výsledek. Já tomu rozumím. A ti, kteří prohráli volby, radši chtějí uvrhnout naši zemi do hluboké politické krize bez jasného řešení. Přesně podle hesla: Čím hůř pro lidi, čím hůř pro naši zemi, tím lépe pro naši opozici.

Já nevím, jaký je plán. Jaký je plán B? Když samozřejmě ta strategie, já tomu rozumím, co říká opozice. Když nemůžeme sami vládnout, tak ať nevládne nikdo! To je jediný plán. Dostali jsme se vlastně do situace, kdy část politiků vyzývá společnost k nerespektování výsledků svobodných demokratických voleb. Společnost je rozdělena a opozice na konfliktu uvnitř společnosti parazituje a dokonce jej prohlubuje. Znovu jsme svědky toho, jak si část politické třídy chce přivlastnit některé státní svátky, aby na ně mohli vzpomínat jen někteří a jiní nemohli. Někdo může položit květiny k památku a někdo jiný nemůže? Uvědomují si ti politici, kteří takové jednání schvalují, že tím znovu rozdělují společnost na ty, co mohou cokoliv, protože jsou majiteli jakési vyšší pravdy.

A na druhé straně pak stojí ti, kteří jsou ze společnosti vyháněni, kteří jsou méněcenní. Fakt chceme takovou společnost? A já za sebe říkám: Nechci společnost, kde pár vyvolených může cokoliv, a většina nemůže nic! Dokonce ani hlasovat ve volbách snad. Proto budu bojovat ze všech sil proti rozdělování. Proti rozdělování naši společnosti. My se musíme spojit. My se musíme vrátit tam, kde jsme byli. Na špičku Evropy. A my tam postupně jdeme.

Takže já jsem přesvědčen, že rozumní lidé to podpoří. Dostávám tisíce mailů, esemesek a jsem strašně rád a všem děkuji a omlouvám se, že jim nestačím odpovídat. Děkuji všem. Proto za této situace nemám důvod odstupovat. Musíte mě buď odvolat, nebo zkuste nás porazit ve svobodných demokratických volbách. A potom to bude jasné. Takže jinak než na základě většiny naší společnosti, našich občanů se mě prostě nezbavíte. Děkuji.

Vystoupení dalších poslanců na schůzi PS k vyslovení nedůvěry vládě čtěte ZDE:

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Petr Fiala: Současný stav s premiérem Babišem je neudržitelný

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Kalousek: Nikdy nebyl člen vlády v tak obludném konfliktu zájmů

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Michálek: Babiš se dotacemi obohacuje na úkor daňových poplatníků

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Jan Farský: Babišova vláda ve stěžejních momentech nefunguje

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Bartošek: Země je ochromena osobními problémy premiéra Babiše

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Zbyněk Stanjura: Sociální demokracie se stala součástí „čapí koalice“

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Okamura: Vláda je schizofrenní slepenec. Je nutné vyměnit ČSSD

NEDŮVĚRA VLÁDĚ. Pirát Lipavský: Nejedná se o puč Palermo. Jedná se o puč Agrofert