Tvrdý brexit bez dohody s EU může mít negativní dopady ve výši 440 miliard korun.

Negativní dopad tvrdého brexitu, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody s evropským blokem může v příštích pěti letech vyjít až na 15 miliard liber (435,9 miliardy Kč). Odhadl to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.

Tvrdý brexit by měl v příštích dvou letech negativní dopad na hospodářský růst a na rozpočtové výdaje a způsobil by růst veřejných výpůjček, zdůraznil NIESR.

Institut současně varoval před poklesem hodnoty britské libry a růstem inflace.

Ačkoli premiérka Theresa Mayová tento měsíc slíbila „ukončit úspornost“, upozornila, že vláda bude muset uzavřít o brexitu „dobrou dohodu“, než bude s to nastínit svůj postoj k daním a výdajům v příštím roce. Jednání jsou ale teď ve slepé uličce.

„Při měkkém brexitu má vláda prostor ke zvýšení výdajů v oblastech, kde je ten tlak obzvlášť vysoký,“ napsal NIESR.

Naopak brexit bez uzavření dohody s EU jakýkoli prostor pro finanční manévrování eliminuje a vyžaduje, aby vláda v krátkodobém horizontu stabilizovala ekonomiku.

Pokud nastane tvrdý brexit, pak hospodářský růst Británie bude příští rok činit pouze 0,3 procenta, což je nejméně od globální finanční krize v roce 2009, kdy ekonomika o 4,2 procenta klesla.

Vedle krizových období na tom byla britská ekonomika tak zle v roce 1992, kdy vzrostla o 0,4 procenta. Při měkkém brexitu by hospodářský růst dosáhl v příštím roce 1,9 procenta, což by bylo nejvíce od roku 2015.

Ministr financí Philip Hammond by mohl v příštích pěti letech zvýšit výdaje o 30 miliard liber, aniž by porušil vlastní cíl udržet schodek veřejných financí do finančního roku 2020/2021 maximálně na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) a současně zajistil snižování dluhu v poměru k HDP.

Rozpočtové plány má ministr představit v pondělí, přesně pět měsíců před plánovaným odchodem Británie z EU. K brexitu má dojít na konci března 2019.

Veřejné finance Velké Británie vykázaly v letošním roce lepší výsledky, než se očekávalo, zejména díky nižším výdajům centrální vlády a nižším čistým výpůjčkám místních orgánů.

Výpůjčky v nynějším finančním roce 2018/2019 jsou zhruba o 10,7 miliardy liber nižší než ve stejném období v loňském roce. Letošek je tak pro veřejné finance zatím nejlepším rokem od roku 2002, napsal britský The Guardian. (sfr)