Obchody čeká další zpřísnění jejich povinností vůči státu. Povinně budou muset státu poskytovat informace o prodaném zboží. (ilustrační foto)

Obchody již brzy čeká další zpřísnění povinností vůči státu. Povinně budou muset úředníkům poskytovat informace o prodaném zboží. Po zavedení EET jde o další podobnou zátěž pro podnikatele. Ti novou povinnost o poskytování informací považují za další zvyšování moci státu nad podnikáním. Naopak, ČSÚ, která data o prodaném zboží získává, tvrdí, že obchodníci tuto povinnost „vnímají pozitivně“.

Nová regulace týkající se obchodníků přišla do Česka z Bruselu. Povinnost je zahrnuta v návrhu vyhlášky o programu statistických zjišťování, která začne platit od ledna 2019.

Legislativním podkladem k vyhlášce je „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95“.

Z vyhlášky vyplývá povinnost obchodníků hlásit státu, jaké zboží lidé nakoupili. Data mají zpřesnit výpočet inflace.

Již od loňského jara obchody státu zasílají data o prodaném zboží pomocí elektronické evidence tržeb (EET). Mezi údaji zasílanými finančním úřadům ale schází informace o tom, jaké konkrétní zboží zákazník zakoupil.

Právě tyto údaje budou muset obchody začít státu poskytovat na základě nové vyhlášky. Posílat je budou Českému statistickému úřadu, který chce s jejich pomocí přesněji určovat inflaci.

Zpřesnění údajů o prodaném zboží, respektive o růstu cen mají také sloužit ministerstvu financí a České národní bance. Ta podle nich rozhoduje například o úrokových sazbách.

Nová informační povinnost bude povinná pro každého prodejce, jehož statistici o údaje požádají.

ČSÚ: běžný sběr dat

ČSÚ tvrdí, že půjde o tzv. „scanner data“, jejichž sběr pro statistické účely je běžný v západní Evropě a ve Skandinávii a je chápán jako „snižování administrativní zátěže podnikatelů“.

„Jde o postupnou náhradu nedokonalého a zdaleka neúplného ručního sběru dat již hotovými úplnými údaji, kterými respondenti disponují, vysvětlil Jan Cieslar, tiskový mluvčí ČSÚ.

Počet „sledovaných“ subjektů se podle ČSÚ nezmění.

„Dále tito dnes navíc vyplňují výkazy a mnohé jim užitím ´scanner dat´ odpadnou,“ podotkl Cieslar.

Sběr dat pro ČSÚ dnes probíhá tak, že tazatelky navštěvují jednotlivé vybrané prodejny uvedených respondentů každý měsíc s tím, že centrála respondenta pak vyplňuje výkazy.

„Nyní budou zasílat dvakrát měsíčně existující data z existujících informačních systémů, které dosavadní informační toky nahradí,“ vysvětlil mluvčí ČSÚ.

S tím, že v zahraničí se dnes již vyžadují obvykle týdenní „scanner data“, někde (ve Francii) i denní.

„Takto zbytečně respondenty zatěžovat rozhodně nehodláme,“ konstatoval Cieslar.

Uvedl dále, že sběr ´scanner dat´ se bude týkat jen největších celorepublikových hypermarketů, které mají k tomu přizpůsobené informační systémy.

„Začínáme s potravinami, kde je to nejjednodušší a přinese to největší zpřesnění statistik,“ upřesnil.

ČSÚ odmítl, že by sběr dat o prodaném zboží byl vůči inkriminovaným obchodům diskriminační, protože pravidelná hlášení státu o prodaném zboží budou muset podávat jen vybrané obchody.

Cieslar tvrdí, velké obchodní řetězce mají „komplikovanou cenovou politiku vlivem konkurence na trhu“. „Klasickou metodou je pak sledování inflace například ve zmíněných potravinách méně přesné. Pro tyto řetězce je i žádoucí, aby nevznikal falešný obraz o jejich cenové politice, který je jim spíše ke škodě.“

„Dosavadní pilotní spolupráce probíhá bez problémů a řetězce ji vnímají pozitivně,“ doplnil Cieslar.

Podnikatelé: další zvyšování moci státu

Podnikatelské odbory však informační povinnost považují za zbytečnou a za „další zvyšování moci státu nad podnikáním“.

„Neexistuje žádný rozumný důvod pro zavedení takové povinnosti, protože i bez takové evidence může stát plnit své funkce a povinnosti,“ konstatoval Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů – Unie podnikatelských a živnostenských spolků.

„Navíc je to další práce, kterou stát předepíše podnikatelům a samozřejmě jim za to nezaplatí. Podnikatelé pracují pro stát zadarmo, a ještě pod hrozbou pokut,“ dodal.

Ten se obává, že dnešní „omezené povinnosti“ nebo „zacílení povinností“, budou v budoucnu rozšířeny na všechny podnikatelské subjekty.

„Stát je jako rakovina, jen bují a bují,“ prohlásil Bábek.

Zdůraznil, že jedním z cílů Podnikatelských odborů je vrátit státu jeho povinnosti a práci, které přenesl na podnikatele.
„Případně chceme přimět stát, aby podnikatelům za takovou práci stát platil.“

Upozornil také na další negativní aspekt státem sbíraných informací o prodaném zboží.

„Původně měl sbírané informace využívat jen ČSÚ. To již neplatí. Hlášení o prodaném zboží bude využívat i Ministerstvo financí. K čemu asi?“.

Bábek se domnívá, že pro sběr informací o prodaném zboží v obchodech by měla být dostačující elektronická evidence tržeb (kterou však Podnikatelské odbory také odmítají, pozn. redakce).

„Elektronická evidence tržeb by samozřejmě mohla a měla být dostatečnou pro takový sběr informací, vždyť nic jiného se jejím prostřednictvím neděje.“

„Když úředníci ministerstva financí na začátku roku představovali EET, tak říkali, že „zatím“ nebudou sledovat jednotlivé prodávané položky. Zatím. Jistě to přijde, vždyť snaha sledovat podnikatele na každém kroku a vědět o něm vše, je zcela zřejmá,“ varoval Bábek.

Data jen pro statistické účely

Podle ČSÚ však užití „scanner dat“, tedy informací o prodaném zboží „nemá se systémem EET nic společného“.

„Získaná data budou sloužit k modernizaci výpočtu inflace a statistik obchodu, tedy výhradně pro statistické účely. Nemohou být a nebudou dále poskytována dalším orgánům státní správy, což je garantováno a vyžadováno legislativně podloženou nezávislostí ČSÚ a jeho povinností,“ zdůraznil mluvčí ČSÚ.