Spor o přínosy EET, kterou v prosinci 2016 zavedl Andrej Babiš, nadále pokračuje.
Podle šéfa podnikatelských odborů Radomila Bábka nepřinesla elektronická evidence tržeb do státního rozpočtu ani korunu navíc. ODS zase tvrdí, že zjistit daňové výnosy plynoucí čistě z EET je v době silného ekonomického růstu nemožné. Ministerstvo financí oficiálně informovalo, že za dobu své existence přinesla EET státu navíc zhruba 10 miliard Kč.
Elektronická evidence tržeb (EET) byla oficiálně spuštěna 1. prosince 2016. Ministerstvo financí aktuálně informovalo, že od spuštění přinesla EET do veřejných rozpočtů zhruba deset miliard korun.
V letošním roce (2018) by podle informací ministerstva financí měla EET do rozpočtů přinést celkem 11,7 miliardy korun.
V případě spuštění třetí a čtvrté vlny by podle ministerstva měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést příští rok 14,6 miliardy korun. V roce 2020 by měl výnos dosáhnout 17,5 miliardy korun.
Pokud by další vlny spuštěny nebyly, roční přínos EET by měl činit 13,6 miliardy korun.
EET jako nepodložené sliby
Předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek tvrdí, že ze strany ministerstva, potažmo Andreje Babiše jde jen o nepodložená prohlášení.
„Všichni si pamatujeme bombastické sliby o dětských hřištích, požárních vozech a podpoře důchodců z výnosů EET. Přitom je zjevné, že elektronická evidence tržeb nepřinesla do rozpočtu žádné daně navíc,“ uvedl Bábek.
„Je naopak prokázáno, že obory bez EET rostly rychleji a odevzdávaly více daní, než obory s EET,“ dodal.
„Jediné prokazatelné výnosy EET jsou pokuty, které ukládá podnikatelům Finanční správa za sebemenší bagatelní přestupek,“ zdůraznil Bábek.
Negativní dopady
První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija konstatovala, že „určit, jakou část daňových výnosů dělá EET, je v době velkého ekonomického růstu v podstatě nemožné“.
„Ministerstvo financí navíc nepočítá náklady, které za pořízení EET museli vydat jednotliví podnikatelé a firmy. Nepočítá negativní společenské dopady zejména na dostupnost služeb v malých obcích,“ podotkla Udženija.
Další fáze
Pokud jde o výnosy EET v dalších letech, respektive příslušné odhady ministerstva (příští rok 14,6 mld. Kč, 17,5 mld. Kč v roce 2020), reagovali Bábek i Udženija skepticky.
„Ministerstvo financí fabuluje a mate veřejnost. EET dosud nepřinesla nic navíc a nepřinese ani v dalším roce. Ministerstvo financí nikdy nic nedoloží, jen používá líbivé výroky, které se hodí Andreji Babišovi před volbami,“ reagoval Bábek.
S tím, že ministerstvo „nedokáže například vysvětlit, jak by chtělo zvýšit výběr daní prostřednictvím EET v roce 2019 na dvojnásobek, když podnikatelských subjektů v EET ubývá, nebo přinejlepším jejich počet stagnuje“.
„Podnikatelské subjekty ve třetí a čtvrté vlně jsou z hlediska příjmů a výše daňových odvodů podléhajících EET zcela marginální,“ doplnil Bábek.
„Andrej Babiš tvrdí, že v roce 2019 vybere prostřednictví EET navíc dva a půl krát více, než v první období. I když pomineme, že nic navíc se nevybralo, pak musíme považovat takové tvrzení za nehoráznost, za drzou lež,“ prohlásil Bábek.
„Ať to Andrej Babiš doloží, ať dokáže, že si nevymýšlel,“ uzavřel Bábek svoji kritiku.
Místopředsedkyně ODS Udženija k odhadům výnosů v dalších letech podotkla, že „zatím není ani jisté, zda a kdy bude další fáze EET spuštěna“.
„Osobně bych si přála, aby to nebylo vůbec. Nejsou také známé dopady změn u DPH, kde vláda navrhuje různě přeskupovat položky a sazby. V takové situaci jsou jakékoli odhady věštěním z křišťálové koule,“ konstatovala Udženija.
Zpochybněné odhady
Finanční, respektive daňové přínosy zavedení EET, potažmo odhady ministerstva financí zpochybnila v parlamentní rozpravě také řada poslanců.
Martin Kupka (ODS) poukázal na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu, které posuzuje, jakým způsobem se vláda vyrovnala s vyhodnocením dopadů elektronické evidence tržeb a také kontrolního hlášení.
„Odhadované dopady zaváděných opatření se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat,“ uvedl NKÚ.
„Ten rozptyl, jaký může být skutečný dopad, se podle dokumentů samotného Ministerstva financí liší od 3 miliard až k 5,5 miliardy korun,“ doplnil Kupka.
Odhadovaný celkový přínos 10 mld. Kč za uplynulých 21. měsíců označil Kupka za „další nové číslo“.
Diskutabilní EET
Poslanec ODS Vojtěch Munzar označil výraz „diskutabilní“, který v hodnocení přínosů použil NKÚ, za „opravdu velice mírné a velice vstřícné vůči tomu, co v materiálech máme od Ministerstva financí a co říká třeba do médií pan premiér“.
„Já bych použil jiná slova, napadá mě možná záměrné zveličování finančního přínosu EET. Takže dostáváme do podkladů, podle kterých máme rozhodovat, diskutabilní čísla. Jejich výpočet není nijak jasně doložen, čísla od vládních představitelů i z různých materiálů Ministerstva financí se liší, a to velmi výrazně,“ prohlásil Munzar.
A uvedl další sérii údajů, na kterých se snažil doložit „diskutabilnost“ oficiálně uváděných výnosů EET.
„Podle pana premiéra, který kdysi obhajoval zavedení EET, tak podle těch jeho prvních vyjádření přínos všech fází EET měl být 18 mld. Kč ročně.“
„Podle RIA, vyhodnocení dopadů do zákona, nám ministerstvo napsalo odhad ve výši 12,7 mld. korun ročně.“
„Včera jsme slyšeli od pana premiéra v médiích číslo, že to přineslo 10 mld. korun.“
„V návrhu, který máme před sebou, v jeho důvodové části, se píše, že za rok 2017 stávající EET přineslo nikoliv 10, ale 4,7 mld. korun, polovinu, než říkal pan premiér do médií.“
„Nicméně v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017 není ani tolik, tam není ani těch 4,7 mld. Tam je uvedeno pouhých 4,1 mld. korun. Takže z 18 bylo 12, pak 10, pak 4,7, pak 4,1 mld., což je cca 0,3 % příjmů státního rozpočtu.“
„Stávající vlna tedy přinesla těch neuvěřitelných, skvělých, úžasných 0,3 % příjmů státního rozpočtu,“ sarkasticky uzavřel Munzar.
