Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani chce trestat ty země, které nechtějí přijímat migranty z jiných zemí EU. Tajani kritizoval hlavně visegrádskou skupinu, do níž patří i Česká republika.
„Kdyby země EU schválily návrh Evropského parlamentu na reformu dublinského systému, neřešili bychom teď problém lodi Diciotti,” řekl Tajani agentuře ANSA k případu s migranty na lodi italské pobřežní stráže, jež kotví na Sicílii a které italská vláda odmítá pustit do země bez slibu, že jí s nimi unijní státy pomohou.
„Tohle byl klíč k řešení, protože předpokládal okamžité přerozdělení migrantů,” dodal Tajani.
„Solidarita není jednosměrná. Bývalé diktatury dostaly pomoc od Evropy a nadále ji přijímají,” uvedl Tajani v narážce na země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), které do Unie vstoupily po pádu komunistických režimů.
Tajani zdůraznil, že bude pokračovat v boji za migrační solidaritu i na dalším summitu EU, neformální vrcholná schůzka se koná 20. září ve Vídni, pravidelný summit pak v říjnu v Bruselu. Podle Tajaniho by státy, které nepřijmou zodpovědnost a solidaritu za řešení migračního problému, měly být potrestány.
Finanční sankce vůči zemím EU, které by odmítaly migranty s prokázaným nárokem na azyl, prosazuje i francouzský prezident Emmanuel Macron. Letos v červnu prohlásil, že je pro trestání nesolidárnosti. Financování strukturálních fondů by podle něj mělo být podmíněno i přijímáním migrantů.
Od povinných kvót, které dělily EU, se však ustoupilo. Itálie, která patří k zemím nejvíc postiženým migrací, na nich trvá. Nová italská populistická vláda tvořená Hnutím 5 hvězd a ultrapravicovou protimigrační Ligou řekla, že nebude přijímat žádné migranty. Nyní odmítá vpustit i ty, co sama zachránila, dokud si je nepřeberou další země EU.
Tajani byl zvolen do Evropského parlamentu za Berlusconiho stranu Vzhůru, Itálie, která do voleb kandidovala spolu s Ligou, i když se nakonec na vládě nepodílí. Už loni varoval před migrací biblických rozměrů.
O reformě azylového systému jednají země EU neúspěšně už několik let. Nejspornější částí reformy je právě povinné přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Unie, k němuž se stavějí skepticky nejen státy Visegrádu, ale taky Rakousko. (jaz)
