Chile jako první jihoamerická země úplně zakázala používání igelitových tašek v obchodech. Chile je tak v této regulaci ještě horší než Evropská unie. Brusel totiž sice stopl rozdávání plastových tašek k nákupu zdarma, ale lidé si pořád mohou igelitku koupit.
Platnost zákona vyhlásil v pátek chilský prezident Sebastián Piňera, který před supermarketem v Santiagu de Chile rozdával textilní tašky.
„Trvá několik vteřin než se plastová taška vyrobí, několik minut se používá, než se v ní přinese nákup domů, ale pak trvá 400 let než se v přírodě rozloží,“ upozornil Piňera.
Podle chilské vlády se v zemi každý rok vyrobí 3,2 miliardy plastových tašek.
S ministryní pro životní prostředí Marcelou Cubillosovou přinesl prezident také transparent s nápisem „Sbohem plastové tašky“.
Vyzval také Chilany ke změně přístupu k recyklování odpadů, aby další generace nemusely poznávat křišťálové řeky jen z knih.
Piňera také uvedl, že ho šokovala studie, podle níž se v 90 procentech žaludků mořských ptáků našly stopy po plastech.
Po uplynutí šestiměsíční lhůty (v případě malých obchodníků dvouleté) bude hrozit prodejcům pokuta 370 dolarů (asi 8100 korun) za každou plastovou tašku, kterou dají zákazníkovi.
Výjimku přiznává zákon pro potraviny, které musí být dány do sáčku z hygienických důvodů.
Chile se novým zákonem podle místních médií zařadilo mezi šedesátku zemí světa, které používání plastových tašek v obchodě omezují. V jižní Americe je ale první zemí, která je na celonárodní úrovni zakázala úplně.
Do boje proti plastům vyrazila i EU
A igelitkám odzvonilo letos také i v Česku. Od ledna 2018 mají všechny obchody přísně zakázáno poskytovat zdarma na nákup plastové tašky.
Zákaz igelitových tašek vyplývá z novely zákona o obalech. Totou novelou se Česko připojilo k zemím EU, které nezpoplatněné igelitky zakázaly z ekologických důvodů.
Evropská komise navíc v letošním roce navrhla zákaz používání jednorázových plastových brček, nádobí a některých dalších plastových výrobků na jedno použití.
Zákaz se má podle návrhu komise vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z ekologičtějších materiálů. Celkem deset druhů jednorázových výrobků z plastu, jejichž zákaz nyní komise navrhla, tvoří údajně až 70 procent všech odpadků v mořích.
Členské státy budou podle návrhů komise také do roku 2025 povinny zajistit sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh.
Země EU také mají podle návrhů zajistit omezení pro plastové nádoby na potraviny a nápojové kelímky. Mohou například stanovit vnitrostátní cíle pro snižování spotřeby, poskytovat v místě prodeje alternativní produkty nebo zajistit, aby plastové výrobky na jedno použití nebyly nabízeny bezplatně.
Produkty jako hygienické vložky, vlhčené ubrousky a balonky budou muset mít jasné a standardizované označení s údaji o tom, jak se má odpad odstraňovat, o negativním dopadu výrobků na životní prostředí a o přítomnosti plastů v nich.
Brusel chce zachránit oceány: Chystá se zakázat brčka, plastové nádobí i tyčinky do uší
Starbucks se připojil do boje proti plastům. Globální síť kaváren zruší brčka
(pel)