Absurdita evropských dotací v Česku názorně vyniká na programu dotací pro polygrafické firmy, respektive v kauze zkrachovalé „Fryčovy“ Východočeské tiskárny, která fatálně doplatila na to, že sama dotace nezískala, zatímco její konkurenti ano. Některé tiskárenské firmy, jenž dostaly dotace a nadále prosperují, přiznávají, že dotace fakticky nepotřebovaly a jejich poskytování soukromým podnikatelským subjektům považují za škodlivé pro celý trh.

Dříve prosperující Východočeská tiskárna (VČT) doplatila na to, že stát přidělil eurodotace konkurentům, čímž je zvýhodnil do té míry, že byla VČT eliminována z trhu.

Česká republika zahájila v roce 2007 programy dotační podpory podnikání zejména tzv. OPPI (Operační program Podnikání a Inovace) na období 2007 až 2014. V rámci tohoto programu byly selektivně, především podle klíče regionální příslušnosti, přidělovány mnohamilionové dotace tiskárenským firmám.

Tím dle slov obhájců tiskárny došlo k umělému narušení hospodářské soutěže. Východočeská tiskárna, která dotace nečerpala, nepřežila tlak dotované konkurence a po několikaleté snaze o záchranu musela ukončit podnikání. (více o tom v článku ZDE).

Některé tiskárenské firmy přitom přiznávají (viz rozhovory níže), že dotace nepotřebovaly, ale že si o ně požádaly (a následně je získaly) do značné míry proto, aby nenechaly posílit konkurenci, která dotace čerpala.

Tedy, že k žádosti a přijetí o dotace byly přinuceny obavou z dotačního znevýhodnění v konkurenčním boji. Je logické, že když většina konkurentů dotace dostane, pak se jejich pozice – v jakž takž vyrovnaném tržním souboji – uměle zlepší a to na úkor těch, kdo si o dotaci nepožádají nebo ji prostě nedostanou.

Platí tedy pravidlo: pokud na trhu v jistém segmentu dostane většina firem masivní eurodotace, pak tímto postupem příslušné orgány fakticky píší hypotetický ortel smrti nad těmi firmami, jež dotaci nedostanou (a nejsou natolik superschopné, aby přežily i bez dotací)…

Kritická deformace

To samo o sobě je důkazem kritické deformace celého dotačního systému a dotací jako takových. Je evidentní, a příklad Východočeské tiskárny to ukázal v plné nahotě, že dotace deformují trh a přirozené tržní soupeření.

V dotačním systému, respektive masivně dotovaném podnikatelském segmentu, se vítězem konkurenčního boje nestává výhradně ten, kdo umí nejlépe podnikat, tedy manažersky řídit firmu, inovovat a maximálně uspokojovat zákazníky, nýbrž i ten, kdo umí nejlépe žádat o eurodotace z kapes (typicky evropských) daňových poplatníků.

Ještě přesněji řečeno: tím poraženým v tržním soupeření není ten, kdo umí podnikat nejhůře (nejhůře řídí firmu, nejméně inovuje, vyrábí nejhorší produkty, poskytuje nejhorší služby, apod.), nýbrž ten, kdo buď neumí žádat o dotace, nebo o ně nežádá.

Pokud firmu takový antidotační postup dovede k zániku, pak nejde o klasický podnikatelský neúspěch na trhu, nýbrž o dotační neúspěch s důsledkem krachu. Jako tomu bylo u Východočeských tiskáren.

Evropská unie tak fakticky vytváří umělou dotační potřebu. Milá firmo, ty si troufáš nežádat o evropské dotace (jejichž součástí je vždy podmínka, aby firma následně chválila Evropskou unii)? Pak si nad sebou podepisuješ ortel smrti, protože budeš zničena námi organizovaným (a poplatníky nuceně sponzorovaným) dotačním zvýhodněním konkurence.

Dotace masivně rozdělované firmám v celém segmentu jsou tedy fakticky nucenými či povinnými dotacemi. Žádat o dotace (je-li k tomu formální příležitost) na konkurenčním trhu je pro firmy absolutní nutností, jak ukázal příklad Východočeské tiskárny.

Je to bizarní, neboť stát a obhájci Evropské unie argumentují ve prospěch členství a další integrace EU právě dotacemi a jejich blahodárností, respektive nepostradatelností.

Kataklyzma a propaganda

Hypotetický svět bez bruselských dotací je pak prezentován jako kataklyzma, v němž ekonomika nedokáže přežít.

Pravda je přitom jiná. Přerozdělovači dotací vytvářejí poptávku po dotacích uměle, což ale není překvapivé: eurodotace totiž slouží primárně jako nástroj politický a propagandistický.

Evropská unie potřebuje obhajovat smysl své existence a k tomu potřebuje propagandu. Přerozdělování (nepotřebných) dotací je optimálním, jelikož skvěle politicky prodejným instrumentem.

Bruselské impérium potřebuje dotace udělovat, aby pak její šéfové mohli ohromovat veřejnost obrovskými sumami vyčerpaných dotací a mohli vytvářet mýtus o potřebnosti dotací a potažmo o potřebnosti EU, respektive členství v EU…

Je to začarovaný kruh, který má své absolutní oběti:

a) daňové poplatníky, kteří na dotace přispívají, aniž by sami měli možnost si na dotace také „šáhnout“,

b) firmy, které zkrachují kvůli (výše popisovanému) dotačnímu zvýhodnění konkurence,

c) ekonomiku EU jako celek: dotační systém svými deformačními efekty brání přirozenému rozvoji ekonomiky.

Eurodotace vytvářejí podivnou atmosféru: Kdo v EU nepobírá dotace, je zrádce vznešené (dotační) evropské myšlenky, jenž za svoji troufalost bude potrestán dotační smrtí ve formě zvýhodnění konkurence…

Uplatňován je princip dotačního vydírání: Nepožádáš o dotace? Pak zkrachuješ, protože tví konkurenti od nás dotaci dostanou a díky tomu tě vymetou z trhu!

Dvě strany dotační mince

Firmám se na jednu stranu nelze divit, že o dotace žádají, i když vědí, že jde o zlo, a že dotace vlastně ani k dalšímu rozvoji nepotřebují (respektive, obešly by se dobře i bez nich).

Na druhou stranu, jde o velmi specifický případ „vydírání“: Evropská unie (respektive příslušné orgány přidělující dotace) po firmách nechce, aby jí něco daly, odvedly, odevzdaly (s výjimkou žádosti), zaplatily (jistě, většina firem, s výjimkou těch zvýhodňovaných daňovými úlevami, má daňovou povinnost)…

Evropská unie po firmách chce, aby od ní přijaly peníze vytažené z kapes daňových poplatníků, z nichž většina dotace nečerpá…

Sám o sobě je takový postup na hraně etičnosti. Vzhledem k výše popsanému principu dotačního vydírání je však do značné míry srozumitelný. Absurdnost celého systému evropských dotací však musí být zjevná každému, kdo tuto zvrácenost chce vidět…

Odpovědi vybraných tiskárenských firem na otázky k eurodotacím

Vaše firma získala dotaci V OBLASTI CZ NACE 18.1 V RÁMCI VŠECH PROGRAMŮ OPPI. K jakému účelu a s jakým efektem byly tyto dotace využity?

(Firma) ASTRON, (představitel firmy) TOMÁŠ NOVÁK: Především k pořízení moderních výrobních technologií. Všechny jsou využité podle plánu a stále v provozu.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Dotace byly využity k nákupu strojů, informačního systému a IT infrastruktury. Všechny projekty byly úspěšně dokončeny a investice jsou užívány.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Jsem přesvědčen, že jsme dotaci využili velmi efektivně. Asi nejsem schopen popsat jaký dopad na naší firmu dotace měla.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Naše firma čerpala dotace na nákup a obnovu tiskařských technologií (tiskové stroje, knihařské stroje) a v rámci nemovitostí na pořízení, rekonstrukci a přístavbu provozovny. Pevně věřím, že jsme získané prostředky investovali správně a efektivně. Nic není zadarmo a i přes dotaci ve výši 35-45 % musí ten, kdo dotaci získá, uhradit 55-65 % ze svého, což jsou v našem oboru většinou desítky milionů na úvěr. U investic, i když se získá dotace, se neefektivita nevyplácí. Je dost tiskáren, co investovalo díky dotacím neefektivně a neustáli to.

Považujete tuto dotaci za účelnou?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Ano.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Ano.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Ano, jednoznačně

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Ano považuji. Díky dotacím, jsme především mohli trochu srovnat krok s konkurencí, která dotace čerpala již několik let před námi. Zřejmě dotace o něco urychlily rozhodnutí o nákupu nové technologie, nebo rozšíření provozovny, ale jsem přesvědčen, že i bez dotací bychom jako firma rostli – určitě ale o něco pomaleji.

Jak významnou roli tato dotace (tyto dotace) sehrála? Udržela by se vaše firma v životaschopném stavu na trhu i bez této (těchto) dotace (dotací)?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Samozřejmě. Byli jsme úspěšná polygrafická skupina bez dotací a jsme i s nimi.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Dotace nám samozřejmě pomohly urychlit růst. Ovšem provedené investice bychom udělali a zafinancovali i bez dotací.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Nerozumím vaší otázce. Naše firma začala na trh působit v roce 1991 a věřte, že jsme vždy dělali vše pro to, abychom uspěli na trhu. A jsem přesvědčen, že i bez dotací by se firma udržela.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Určitě by se naše firma udržela životaschopná i bez získaných dotací. Byla by sice v určitém směru možná méně konkurenceschopná na současném trhu, ale určitě by byla plně životaschopná.

Pomohly tyto dotace k dalšímu rozvoji vaší firmy? Zlepšily se díky získání dotace hospodářské ukazatele firmy? A nebo se navzdory dotacím ekonomické výsledky firmy nezměnily či dokonce zhoršily?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Zlepšily. Ale nebylo to pro nás základní rozhodovací kritérium a ani nelze jednoznačně říci, že je to kvůli dotacím, spíše kvůli dobré výkonnosti středoevropských ekonomik.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Dotace pomohly akcelerovat růst a umožnily více investovat do dalších oblastí (do zaměstnanců a dalšího rozvoje informačního systému).

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Opět se mi snažíte položit otázku, které moc nerozumím. Jestliže dostanete od někoho, od státu, peníze na nákup strojů, tak je asi jasné, že tyto dotace pomohly k rozvoji firmy.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Ano, i dotace jistě vedly k dalšímu rozvoji firmy a hospodářské ukazatele se v minulých letech zlepšily – jak hodně však na tom mají dotace podíl neumím posoudit. Naše firma jak před získáním dotací, tak i po jejich získání pravidelně každoročně znatelně rostla a nebýt dotací, jistě by jsme stejně i tak investovali do tiskařských strojů a knihařského vybavení, jen by nešlo zřejmě o zcela nové stroje. Nicméně rozhodně bychom rostli i tak. Také zaměstnáváme i o cca 15-20 lidí více, než v době před dotacemi.

V jaké ekonomické kondici se vaše firma nachází v současné době?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Ve výborné.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Naše firma roste a plánujeme rozvoj v novém areálu.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Děkuji, daří se nám velmi dobře.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Stojíme pevně a zdravě na nohou, nicméně dlouholetý tlak na snižování cen za polygrafické produkty a zároveň prudký růst mzdových nákladů určitě silně pociťujeme.

Dá se vaší žádosti o dotaci rozumět tak, že bez inkriminované dotace by vaše firma zkrachovala? Pokud ne, proč jste o dotace žádali?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: V žádném případě. Dotace ale pomohly rozvoji naší skupiny, zejména nám umožnily stát se konkurenceschopnějšími vůči významným evropským hráčům v našem oboru.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Rozhodně nikoliv – dotaci nedostane subjekt který nedokáže investici zvládnout bez ní. Čerpání dotace je vždy až po ukončení investiční akce. O dotaci jsme žádali proto, že to urychlilo návratnost investic.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: Ale vůbec ne. Vážení, jestliže tady probíhají nabídky nazvané dotace pro rozvoj regionu, tak se vás ptám: měli jsme je ignorovat?

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Rozhodně bychom nezkrachovali. O dotaci jsme požádali, jelikož jsme splňovali požadované podmínky a jelikož bohužel plno tiskáren kolem nás dotace získávalo a měly díky tomu už i několik let před námi konkurenční výhodu.
Roky jsme koukali, jak v jiných regionech či okolí získávají ostatní tiskárny dotace a díky tomu se bortí celý polygrafický trh. Přestože jsem odpůrce dotací a vadí mně jejich existence. Jsme pragmatická firma a jakmile se nám poprvé v roce 2012 otevřela možnost a splnili jsme podmínky, neváhali jsme a využili dotace k tomu, abychom mohli alespoň částečně srovnat krok s konkurencí.

Pociťuje vaše společnost díl viny na krachu firmy Východočeské tiskárny, která na rozdíl od vaší tiskárenské firmy dotaci nezískala?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Vinit evropské dotace z krachu jakékoliv společnosti považuji za nesmysl. A platí to zejména v tomto případě. Jenom pro dokreslení. Sídla a hlavní výrobní kapacity máme v Praze, kde, jak jistě víte, nelze téměř dotace čerpat. Nicméně jsme se rozhodli vybudovat nový výrobní závod v podporovaném regionu, a zde jsme již dotace, zcela v souladu s dotačními podmínkami, získali. A takto to mohl/může udělat každý, tudíž i Východočeské tiskárny. Zde si dovolím osobní poznámku: je to ale dost práce a starostí, navíc bez garance úspěchu…

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: V žádném případě. Nemáme žádné informace o kvalitě řízení VČT a o komplexu důvodů, ketré vedly k jejich krachu. Je mnoho tiskáren, které dotace nečerpaly a prosperují. Stěží tedy byla absence dotací pro VČT jediným důvodem konce.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: To je otázka, promiňte, na co se ptáte. S tiskárnou pana Friče jsme na trhu byli konkurenti a myslím na slušné úrovni. Východočeská tiskárna se na trhu snažila získat, tak jako my, zakázky a zákazníky, kterými by naplnila prací tiskárnu. O ničem jiném to není. Pro zákazníka musíte udělat vše od nejlepší ceny, až po servis pro zákazníka. A to se z mého pohledu tiskárně nedařilo. Nechtěl bych se pouštět do úvah, co měli udělat a co neudělali. Jestliže se mě ptáte, vy jste dostal dotaci a oni ne, je to moje vina, že skončili? Vždyť ani my jsme nedostali dotaci, kterou jsme chtěli a tiskárny, které dotaci umí dobře odůvodnit a napsat a využít nabídnutou možnost, tak všechna čest. To se nám vždy nepodařilo, ale nemůžu poukazovat a fňukat, jak je to nespravedlivé.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Ano i ne. Dotace sice ničí normální přirozený trh, díky dotacím má bohužel část firem nemalé konkurenční výhody a i my jsme jistě drobně přispěli ke krachu VČT, protože nám dotace umožnily svým způsobem zvýšit naši konkurenceschopnost, a určitě jsme i v minulosti i získali pár klientů VČT, ale na tom dotace nenesou vinu. Osobně si myslím, že dotace na krachu VČT stejně jako na krachu jiných tiskáren měla zanedbatelný vliv. Znám dost tiskáren, co stojí pevně na nohou i bez dotací a znám i dost tiskáren, co i přes dotace zkrachovalo. Vždy to bylo a je o kvalitě, odbornosti a profesionalitě vedení firmy a na to žádné dotace nejsou.

THB, LUDMILA DOČKALOVÁ: Ne, v žádném případě.

Jak obecně pohlížíte na eurodotace či dotace soukromým firmám? Považujete takovou podporu z veřejných zdrojů soukromým firmám za etickou, respektive morálně obhajitelnou?

ASTRON, TOMÁŠ NOVÁK: Dotace nejsou v principu špatně. Podpora vybraným oborům/regionům se děje všude ve světě a nespatřuji na tom nic neetického. Podmínky pro jejich získání ale nebyly a nejsou nastaveny v ČR správně. Totéž platí o nesmyslné byrokracii, která administraci dotací v ČR provázela a provází.

PRINTO, JIŘÍ KRÁL: Dotace pro soukromé firmy jsou dle mého názoru špatné. Z principu a nastavených pravidel jde o pomoc těm, kteří pomoc nepotřebují. Dotace by měly výhradně směřovat do veřejného prostoru, dopravní infrastruktury a ekologie. Ale zpět do reality: Dotace jsme čerpali a dle možností dále čerpat budeme proto, že ve vysoce konkurenčním prostředí, jako je polygrafie, je nutno využívat všech dostupných zdrojů pro zachování atraktivních cen pro zákazníky. Taková jsou pravidla hry, na jejichž vytváření jsme se nepodíleli.

TISK HORÁK, MILAN HORÁK: K dotacím jsem se už mockrát vyjadřoval a tvrdím od začátku: je to špatně nastavené. Státe, zastav dotace. Co se to děje? Jak k tomu přijdou firmy, které nemají nárok? Psal jsem panu Teličkovi, proč mají v Polsku jiné podmínky dotací a od jeho asistenta jsem se nedozvěděl nic. A věřte, že na trhu vidíme úspěšné tiskárny, které si o dotaci můžou nechat jen zdát.

TISKÁRNA POLYGRAF, DANIEL VOMÁČKA: Dotace do soukromého sektoru jsou zlo a zvěrstvo. Netajím se už roky svým názorem, že naše firma by byla mnohem dále, nebýt dotací v minulosti do polygrafie, čímž myslím celkově do našeho oboru. Co bych dal za přirozený vývoj mého oboru. Poslední dva/tři roky skoro žádné technologické dotace do polygrafie nešly (respektive skoro žádná tiskárna na ně, co mám informace, nedosáhla), což jsem vnímal velmi pozitivně. Přišlo mi, že se náš obor trochu čistí a začíná být opět znát, která firma je vedena kvalitně a má na to přirozeně růst … I díky tomu jsme se rozhodli investovat v minulých pár letech několik desítek milionů do nákupu/obměny strojů a to bez dotací a nijak jsem to jako handicap nevnímal. Dnes s hrůzou slyším, že se mají opět otvírat další dotační programy technologií, inovací, úspor energií atd … pro soukromé sektory.

Proboha, stavte za dotace sportovní hřiště pro děti, cyklostezky, dálnice, přehrady, čističky, posilte internet do obcí a podobné projekty, které nebudou křivit soukromý sektor a pocítí to lidé na zlepšené kvalitě života! Nebojte, my, podnikatelé, to bez dotací v pohodě ustojíme a bude nám i lépe…

THB, LUDMILA DOČKALOVÁ: Jsem pro zrušení všech dotací podnikatelům v celé EU, a to jak fyzickým tak právnickým osobám.

Na uvedené otázky týkající se dotačního programu CZ NACE 18.1 V RÁMCI VŠECH PROGRAMŮ OPPI neodpověděly tyto oslovené firmy/subjekty, příjemci dotací: 

H. R. G. spol. s r.o. (dotace: 20.000.000,- Kč)

Tiskárna R U C H s.r.o. (20.000.000,- Kč), na firmu byl prohlášen konkurs

Carter\reproplus s.r.o. (20.000.000,- Kč)

U N I P R E S S spol. s r.o. (18.000.000,- Kč)

TISKÁRNA GRAFICO s.r.o. (19. 999.379,- Kč)

CONKLINE a.s. (29.016.812,- Kč)

Miloslav Kyjevský – F.G.P. studio (20.000.000,- Kč)

Václav Tupý (28.447.012,- Kč)

POINT CZ, s.r.o. (34.500.000,- Kč)

TNM PRINT s.r.o. (21.971.326,- Kč)

Colognia press, a.s. (31.865.344,- Kč)

Tiskárna Helbich, a.s. (20.731.132,- Kč)

Repromat, a.s. (37.712.027,- Kč)

SVS, spol. s r.o. (26.337.978,- Kč)

TIGRIS, spol. s r.o. (15.846.684,- Kč)

Ing. Michal Štěpánek (20.000.000,- Kč)

ALEDETO s. r. o. (16.553.655,- Kč)

RAIN tiskárna s.r.o. (13.113.799,- Kč)

Tiskárna Didot, spol. s r.o. (10.574.000,- Kč)

(Na přípravě článku spolupracoval Tomáš V. Michl)