Putin s Trumpem prý chtějí oslabit Evropskou unii. Ze závěrů schůzky obou prezidentů v Helsinkách to dovozují některá světová média. Nelze vyloučit, že si oba státníci něco takového přejí. Faktem však je, že nejvíce pro své oslabování a sebezničení dělá samotná Evropská unie a její bruselská vláda…
Některá probruselská média uvedla, že prezidenti Trump a Putin mají společný zájem, kterým je oslabení EU. Těžko soudit, z čeho tak vážný závěr ona média vyvodila, zda jen z prostého faktu, že se prezidenti vůbec setkali… což normální člověk považuje za mnohem pozitivnější vývoj, než prohlubování konfliktu obou jaderných supervelmocí.
Hlava ruského státu přitom veřejné říká pravý opak, tedy že si přeje silnou EU.
Americký prezident Trump zase veřejně prohlašuje tolik věcí s natolik protikladným vyzněním, že jejich analýza je spíše snahou o napodobení mýtické Pýthie.
Oslabovací pikle
Z politické podstaty je ovšem jasné, že jak Trump, tak Putin preferují rozvoj svých vlastních zemí, nikoliv rozvoj Evropské unie. Toto banální paradigma však nemá žádnou souvislost s bilaterálními vztahy Ruska a USA, natož se setkáním jejich prezidentů.
Představa, že spolu Putin s Trumpem kují pikle, jejichž cílem je oslabování EU, je směšná.
Jestliže Donald Trump na evropské členy NATO naléhá, aby dávaly podstatně více peněz na zbrojení (a tedy také na nákup zbraní od amerických zbrojovek), nedávala by jeho snaha o ekonomické oslabování Evropy smysl. Ekonomicky slabé státy EU mohou jen těžko dávat více peněz na zbrojení.
Sofistikovaný záměr, že se Trump stupňováním finančních požadavků na evropské členy NATO snaží Evropu uzbrojit (jako se to kdysi povedlo Reaganovi vůči SSSR) a tím ji rozložit, se jeví jako přespříliš rafinovaný. Zcela vyloučit však takovou strategii nelze.
Putin to vidí
Bývalý rozvědčík Putin (jako každý objektivní pozorovatel) musí jasně vidět, že se Evropská unie oslabuje a ničí sama svou vlastní politikou. Urychlovat tento rozkladný proces Evropské unie zvenčí již není potřeba.
Shrňme si ve zkratce tento samooslabovací proces EU a začněme pěkně odshora.
Trapná EU
Jestliže nejvyšší představitel EU, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předvádí (nikoliv poprvé a zřejmě ani ne naposled) světové veřejnosti taková opilecké extempore, jako tomu bylo při otvírání nového sídla NATO v Bruselu, pak již – přinejmenším v morální rovině – není nutné EU více oslabovat.
EU je komická a trapná stejně tak, jako její nejvyšší představitel Juncker.
Rozřeďování teritoria
Dalším úderem EU do vlastních řad, respektive vůči vlastnímu teritoriu, byla a je migrační invaze, jejímž cílem je rozředění původního obyvatelstva Evropy o muslimské a africké obyvatelstvo.
Evropská unie se proces migrační demografické revoluce dokonce pokusila urychlit formou přerozdělování migrantů povinnými kvótami. Tedy tak, aby proces rozřeďování původního obyvatelstva zasáhl všechny státy, nikoliv pouze ty nejbohatší (do kterých se běženci hrnou za sociální spásou).
EU se proti rozřeďování svého původního obyvatelstva nepokusila udělat vůbec nic. A naopak, potrestat chtěla ty státy, které na svoji obranu stavěly ploty nebo se rozhodly ignorovat bruselské přerozdělovací kvóty.
Těžko hledat průzračnější důkaz vlastního oslabování Evropské unie.
Rozkladný proces
A když k uvedeným faktorům, jimiž se EU sama ničí, přidáme ještě rozkladný proces způsobovaný bruselskými regulacemi a eurodotacemi (tedy přerozdělováním od západoevropských poplatníků k těm, co umějí natahovat ruku v jiných zemích), jež zcela zaručeně a velmi bolestně deformují ekonomiku, pak je výsledek spolehlivě zaručen.
I kdyby Putin s Trumpem kuli (hypoteticky) sebevětší záškodnické pletichy (v otázce celního protekcionismu má EU na hlavě mnohem více bláta, než USA), nemohou v ničení EU dosáhnout toho, co samotná Unie páchá sama vůči sobě (tedy, vůči většině obyvatel; s výjimkou příjemců eurodotací).
Tíha a tlak propagandy
Mnozí antiunijní evropští politici v poslední době tvrdí, že z EU již ani není třeba vystupovat: sázejí totiž na to, že se Unie po tíhou a tlakem své vlastní sebedestruktivní politiky rozloží sama.
Je jasné, že předáci EU všeho druhu neprodají svou kůži lacino: budou se bránit do posledního „výstřelu“, budou rozhazovat cizí prostředky ad absurdum, budou hledat a předhazovat veřejnosti vnějšího nepřítele. Čím dál více budou problémy Unie svalovat na záškodníky, jako jsou Rusko, USA; a možná přibudou i jiné státy.
Důkazem toho jsou ostatně právě ony mediální výkřiky prounijního tisku o záškodnické činnosti Trumpa s Putinem vůči EU…
V propagandě je Evropská unie velmi úspěšná, o čemž svědčí to, že tato organizace stále existuje a stále expanduje (soudě podle unijního rozpočtu a rozsahu nových euroregulací) .
Propaganda a realita jsou ovšem zcela odlišné kategorie. Ani sebelepší propaganda a sebevětší přerozdělování však neodvratnému osudu Unie nedokáží zabránit.