Přinášíme v plném znění projevy politických představitelů v parlamentní rozpravě o důvěře vládě ČR, tvořené koalicí ANO a ČSSD za podpory KSČM.

Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, 11. července 2018

Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Vzal jsem si toto přednostní právo, chtěl bych jednak sdělit stanovisko a důvody klubu pirátů, proč zásadně nepodpoří tuto vládu pana Babiše, ČSSD s podporou KSČM, a zároveň se vyjádřit k některým tezím, které zde zazněly od pana premiéra a které jsou obsaženy i v té knížečce, která nám leží v lavicích. Je to ten vládní program, podle kterého bychom se měli ubírat v následujícím období, kdy bude tato vláda, pokud získá důvěru, v České republice vládnout.

Jak jsem již řekl, a není to překvapující, Piráti svými 22 hlasy poslanců a poslankyň nepodpoří tuto nově vznikající vládu, a to z jednoduchého důvodu. My jsme jako jedna z mála stran, a troufám si tvrdit, jako jediná strana, zveřejnili dávno před volbami naši komplexní strategii toho, jak Piráti budou fungovat po volbách nehledě na výsledek voleb, jestli budou mít málo nebo hodně. Pokryli jsme tím všechny možnosti, které můžou dopadnout, včetně toho, že by se Piráti mohli účastnit na vládě, popřípadě navrhovat své ministry.

S tímto jsme šli i do jednání ihned po volbách, každopádně nám bylo sděleno, že těmto podmínkám nelze vyhovět. A ty podmínky nebyly striktně vázány na osobu trestně stíhaného premiéra. Ty podmínky samozřejmě byly personální a zde od pana prezidenta zaznělo, že ty personální otázky nejsou důležité.

Personální otázky na ministerských postech jsou důležité. Proto jedna z našich podmínek byla ta, že se na vládě nebudou účastnit lidé, kteří mají korupční minulost, kteří nejsou kompetentní a nebo kteří nejsou důvěryhodní. Pokud se podíváme na skladbu kabinetu, kde dokonce jeden ministr chybí, nechám na vás jako na poslancích, ale i na občanech, aby zhodnotili, proč tuto vládu nemůžeme podpořit.

Druhá naše podmínka vycházela z toho, že by v takové vládě, protože jsme viděli, jakou silou kráčí ANO jako v té chvíli slabší koaliční partner, nebude mít ANO většinu. ANO zvítězilo ve volbách. My jsme toto vítězství uznali. Samozřejmě ta varianta, že by hnutí ANO v této vládě jako vítěz voleb nemělo většinu, nebyla realistická, tato podmínka nebyla splněna. A samozřejmě že v té vládě nebudou, nebo ji nebudou podporovat strany s historickým dědictvím likvidace demokracie v České republice.

Jednu takovou stranu tady máme. Dozvěděli jsme se, že nemají historický škraloup korupční, ano, do této doby reálně se komunisté v České republice od osmdesátého devátého na velkých věcech nepodíleli, tudíž nemají ty očividné škraloupy, které měly předchozí vlády, ale mají daleko jiný škraloup. A máme tu i strany, které si s tou demokracií zahrávají třeba v názvu. My jsme viděli, jakým způsobem ustanovovala Poslanecká sněmovna, kdy pan premiér Babiš a jeho hnutí jednalo s KSČM a s SPD o obsazení postů ve Sněmovně, i schvalování důležitých zákonů se opíralo o spolupráci s KSČM a SPD. Dokonce ten den, kdy nám tady premiér Babiš představil svoji novou vládu, i tedy s chybějícím ministrem i s ministryní, tzv. třináctidenní ministryní, tak hned v dalším hlasování oproti hlasům sociální demokracie opět zafungovala koalice KSČM, SPD, ANO, ta hlasovací koalice, abych hovořil přesně.

Takovouto vládu díky personálnímu obsazení i nesplnění těchto podmínek, my podpořit nemůžeme.

My jsme tedy definovali po těch volbách, když ANO ukončilo toto jednání s tím, že ty podmínky jsou nerealistické, že pan Babiš bude premiérem, a definovali jsme se jako konstruktivní opozice. Myslím si, že za ten půlrok zde ve Sněmovně jsme ukázali, že ta stranickost, na kterou se tady často hraje, a ta role trucopozice, kterou tady vidíme, není Pirátům vlastní. Konstruktivní opozice prostě sleduje, navrhuje vlastní návrhy zákonů, s kterými přichází. Snaží se podpořit dobré věci, nehledě na to, kdo je navrhuje. My jsme vstupovali do jednání o referendu. My jsme řešili s Ministerstvem financí potřebnou legislativu a v rámci výborů i spolupráce zde ve Sněmovně spolupracujeme napříč politickým spektrem. Ačkoliv se někteří předsedové klubů snaží v televizi lidem sdělovat, že jsme zde v jakési izolaci, že s námi není rozumná řeč.

Konstruktivní opozice se samozřejmě nebojí vystupovat proti tomu, když se děje něco nekalého. A to nejen tady na plénu, ale i ve veřejném prostoru a v médiích. Toto je naše role, kterou v případě, že vláda získá dnes důvěru, budeme ve Sněmovně zastávat. Její výhody a nevýhody zhodnotí voliči v následujících volbách do Poslanecké sněmovny, ale i v dílčích volbách do komunálů či do Evropského parlamentu. A já věřím, že to zhodnotí velmi, velmi realisticky.

My tedy tuto vládu jako takovou nepodpoříme.

Druhá část mého vystoupení – v té bych se chtěl věnovat programovému prohlášení vlády a i vystoupení pana premiéra Babiše. My už jsme v tomto volebním období jedno programové prohlášení vlády viděli. Dokonce vláda předložila některé zákony, které měly být v souladu s tímto programovým prohlášením. Přesto ANO, KSČM, ale třeba i poslanci SPD hlasovali proti tomuto prohlášení. Pan premiér Babiš, který si zde za mnou povídá, čímž mě trochu ruší, v rámci jednání o těch zákonech deklaroval, jaký je významný bojovník proti korupci. Přitom prokazatelně protikorupční legislativu, která by právě řešila problematické personální obsazování tady spolupracující komunistické strany, tak tu smetl ze stolu. Nominační zákon tedy v tuto chvíli nemáme. Byla to legislativa proti kumulaci odměn a tedy kumulaci funkcí, na které se podílely i paní bývalá ministryně Malá i paní bývalá ministryně Válková z hnutí ANO. Tato byla označena za legislativní zmetek. Faktem je, že se třeba na ní podílel i pan náměstek Metnar a naopak říkal, že tato legislativa je v pořádku.

Když se podíváme, co dál zde zaznělo, nebo když si vzpomeneme, co zde zaznělo od pana premiéra Babiše, slyšeli jsme toho mnoho, a slyšeli jsme toho mnoho, co mohlo být uděláno za vlády minulé, kde byl se sociální demokracií, svým současným partnerem. A já bych se chtěl zeptat, jestli došlo k nějaké zásadní kvalitativní změně, jestli sociální demokracie byla v předchozí vládě takovou brzdou. Protože otázky digitalizace pod Ministerstvem financí, otázky digitalizace pod Ministerstvem spravedlnosti, ale i třeba výstavba dálnic pod vedením pana ministra Ťoka, který v této nové vládě sedí, to všechno byly resorty, které hnutí ANO ovládalo, zejména ve věci toku financí skutečně mohl rozhodovat tenkrát premiér financí, nyní – pardon, nyní premiér Babiš.

Takže já se na plnění tohoto vládního prohlášení dívám velmi skepticky a zejména ty vize, které zde zaznívaly, mohly započít a být plněny už za vlády minulé, minimálně v resortech, které hnutí ANO mělo ve své gesci.

Zde zazněl velký akcent na digitalizaci. To je téma vlastní Pirátům. Není to naše jediné téma. Je to téma důležité. Je to téma, v kterém my, Česká republika, a oblast zaostáváme deset let, a nejenom vůči západní Evropě, ale i státům, které jsou na východ. Jako příklad je vždy uváděno Estonsko.

Digitalizace je věc, která se samozřejmě sama neudělá. Je to věc, která je meziresortní. Pokud chceme digitalizovat státní správu, musí spolupracovat všechna ministerstva. V dřívějším nastavení fungování vlády, ale vlastně i v současném, pokud nedojde k nějaké zásadní změně, a já věřím, že ta osoba vládního zmocněnce ji může přinést, pokud bude mít podporu jednotlivých ministerstev, však ta digitalizace mohla probíhat v rámci jednotlivých ministerstev, která na to mají rozpočty, znají svoje procesy – toto se nestalo.

Já jsem i trošku skeptický k tomu, jakým způsobem budou procházet ty zákony, kde je vše potřeba zdigitalizovat, protože není tomu tak dávno, a tato Sněmovna hlasovala o legislativě, která by umožňovala v případě že vám propadá technická kontrola na vašem voze, obdržet 60 dní dopředu notifikaci, prostě že vám přijde zpráva do vaší datové schránky. ČSSD a ANO hlasovaly proti tomuto jednoduchému nápadu, že by ten, kdo má datovou schránku, což jsou minimálně všechny podnikající osoby v České republice ze zákona, mohl obdržet notifikaci, že jim za 60 dní končí technická. Tak to jen taková drobnost, co to je digitalizace a jak se k ní staví dvě strany, které v tuto chvíli žádají o naši důvěru.

Ano, v České republice je potřeba infrastruktura, opravovat dálnice, budovat nové dálnice, budovat okruh, opravovat silnice II. a III. třídy. Já jsem si četl pozorně zprávu NKÚ, která vždycky jakoby zhodnotí, jakým způsobem jsou využívány peníze na různé projekty. Ostatně i bývalý ministr financí pan Kalousek dostal dvě taková vysvědčení za své dva projekty, velmi ztrátové. Takže my to bereme seriózně, tu zprávu NKÚ, a tam se ukazuje, že fakticky pan ministr Ťok – za jeho doby se stavělo v průměru asi 17 km dálnic za rok. Takže mě by zajímalo, jaký kvalitativní boom a kvantitativní boom teď může nastat, když pan Ťok – a teď mě možná někdo opraví – byl nejdéle ministr dopravy na této pozici, stavěl těch 17 km dálnic, ačkoliv ten resort měl pod sebou. A finance, které ušetřil, tak on je prostě neinvestoval do té výstavby.

Pro mě je velmi důležitým tématem, které skutečně není v těchto prioritách, ale já jsem slyšel, že priorita je bezpečí, priorita je migrace, priorita je digitalizace, priorita je infrastruktura, tak já doufám, že všechny ty priority mají stejnou váhu.

Zcela mi tam chybí vzdělání. My jsme v 21. století. To už není informační společnost, ve které žijeme, ale je to vzdělanostní společnost. Data o veškeré naší činnosti ty stát má. Ty i firmy mají. Ale my z těch dat neumíme vyčerpat tu znalost, tu věc, která přichází právě vzděláním. To praktické užití poznatků z těch dat, které jsou sbírány nejen o občanech státem, ale i firmami, které se třeba podílejí na dodávce státních zakázek.

A tohleto vzdělání samo o sobě, které je tedy podmíněno investicí do školství zejména v platech pedagogů, protože ti lidé prostě nechodí pokud nemají dobré platové podmínky, tak prostě nejdou učit, jdou radši do komerčního sektoru. Vybírají si jiné povolání. Prostě zvýšení platů pedagogů, zatraktivnění tohoto nejdůležitějšího řemesla v informační společnosti, tohle poslání je alfou omegou toho, aby vůbec bylo z čeho vybírat kvalitní pedagogy.

Bohužel a našel jsem to i v programovém prohlášení vlády, se stále hovoří o vzdělání jako nějakou berličkou, jako nějaké prerekvizitě k tomu, aby se člověk uplatnil na trhu práce. Mně je 38. Doufám, že… ještě se asi můžu označovat za chlapce v 38, ale nemyslím si, v podnikatelské sféře funguji od svých 18. let, jsem si všiml, že ten trh práce se jako velmi rychle mění. A pokud lidé nemají znalosti potřebné pro doslova přežití v tom 21. století, což tedy trochu mimo jiné souvisí i s tím, jak se bránit proti dezinformacím, jak přežít hybridní válku, tak ten průmysl se tak rychle mění, že to, co dneska začínají lidé studovat, během pěti, deseti let nebude použitelné. Já si myslím, že jsme se to učili ještě (nesrozumitelné). Já jsem byl na základce za komunismu, že to vzdělání je příprava na budoucí povolání. Tak tomu není. Přímé propojení ano. Pusťme to, pusťme firmy, aby třeba podporovaly školy, aby otevíraly zajímavé kurzy pro uplatnění.

Nicméně to propojování se průmyslu se školstvím jako alfa omega toho, dokonce tady zazníval nápad, přesuňme odborné školy pod jednotlivá ministerstva,třeba průmyslu a obchodu. Všechny zemědělské můžou být pod Ministerstvem zemědělství. Skutečně vzdělání v 21. století je samo o sobě hodnotou. To vám umožní tu svobodu volby informovaně se rozhodnout nejen v politice, ale uplatnit se na trhu práce. Je to jediný způsob jakým, když budeme mít dostatečně vzdělanou společnost, budou ve finále i ty vyšší důchody. My nemůžeme konkurovat ani východu, ani zemím, které jsou velikostí Číny v nějakých výrobních prostředcích. Dokonce ani v nějaké robotické změně průmyslu na čtyři nula.

Skutečně, jestli v něčem je ČR bohatá, jsou to mozky. Vzdělání samo o sobě je hodnotou. Tyto čtyři oblasti plus další, zejména v oblasti sociální politiky a bytové výstavby, protože bydlení je jedna ze základních potřeb proto, aby se člověk mohl rozvíjet, věnovat se své rodině, věnovat vzdělávání a mít třeba i dobrou práci je naprostý základ a problematika bytové politiky ČR je jedna z nejžhavějších, kterou je potřeba urychleně řešit spoluprací Ministerstev práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj.

Tato témata budeme hlídat velice. Jsou to prioritní témata pro ČR. A já jenom zopakuji, že naše role bude konstruktivní opozice. Rádi pomůžeme na přípravě dobrých zákonů i jako kritici, protože kritik, který nabízí alternativní řešení, je v procesu vzniku legislativy pozitivní. Nikoliv obtěžující aspekt někoho, kdo vás brzdí v práci a vy pak nemůžete makat, jak tady zaznívá. Pirátská strana tedy nevyjádří podporu této vládě. Dvacet dva poslanců a poslankyň Pirátů budou hlasovat proti důvěře této vlády. Já vám děkuji za pozornost.