Navzdory masivnímu přílivu migrantů do země se Německu v roce 2019 poprvé po 17 letech podaří splnit povolené zadlužení, které členským zemím stanovuje Evropská unie. V příštím roce se zadlužení Německa dostane pod 60 procent hrubého domácího produktu, což je limit stanovený takzvanými konvergenčními kritérii, která musí dodržovat členové eurozóny.
Zadlužení Německa klesá díky silnému hospodářskému růstu a vyrovnanému rozpočtu země.
Předběžný návrh rozpočtu, který německé vládě předložil ministr financí Ofal Scholz, počítá s tím, že rozpočet bude vyrovnaný, zvýší se výdaje na obranu a Německo se více nebude zadlužovat.
Zadlužení země by se tak mělo snížit na 58,25 procenta HDP.
Návrh počítá v příštím roce s výdaji ve výši 356,8 miliardy eur (9,3 bilionu Kč) a příjmy ve stejné výši.
Výdaje se proti letošnímu roku zvýší o 13 miliard eur. Díky vyšším příjmům z daní nebude muset Německo pokrýt tyto vyšší výdaje novým dluhem.
Pravidlo eurozóny stanovující členským státům „povolenou výši zadlužení“ je od samého začátku často porušováno a není Evropskou komisí.
Průměrná úroveň vládního dluhu zemí eurozóny loni činila 86,7 procenta HDP. Ve Francii dosáhla 97 procent a v Itálii až 132 procent HDP.
Do Německa v roce 2017 přišlo 186 644 žadatelů o azyl. Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 tisíc žadatelů o azyl. O rok později jejich počet klesl na 280 000.
Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu. (sfr)