Pracující v Česku loni strávili na neschopence 72,7 miliónu dní. To je o 2,4 miliónu „promaroděných“ dní více než v roce 2016. Průměrná pracovní neschopnost přitom trvala skoro 43 dní. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Ženy prostonaly 39,6 miliónu dní, což je o 6,5 miliónu víc než muži. Kvůli pracovní neschopnosti denně chybělo na svých pracovištích 199 tisíc pojištěnců.
Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců bylo v krajích Libereckém a Plzeňském.
Naopak relativně nejméně neschopenek vystavovali lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
„Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění,“ uvedla Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
„V posledních pěti letech se nemocnost zase postupně zvyšuje. Může to být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek.“
„Z důvodu neplacených prvních tří dnů pracovní neschopnosti často řeší lehčí formy onemocnění např. pomocí tzv. sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů,“ dodala Kostková.
Statistická data dále ukazují, že průměrná pracovní neschopnost v ČR trvá skoro 43 dní. Nejdéle marodí lidé ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Pracovní neschopnost je většinou zaviněna nemocí. Jen v necelých 3 % případů byl vloni příčinou pracovní úraz a v 9 % úraz nepracovního rázu.
Stát v roce 2017 vyplatil svým občanům na nemocenském celkem 18,3 miliardy korun.
Nedá se přitom předpokládat, že by se uvedená situace změnila. Sněmovna totiž schválila proplácení prvních tří dnů nemoci. Více o tom čtěte ZDE:
Nemocenská i v prvních 3 dnech nemoci dostala ve Sněmovně šanci. Uhradí ji zaměstnavatel
(sfr)