Českou televizi vyjde technické zajištěních přechodu na DVB-T2 na více než 1 miliardu Kč. Česko musí s přechodem spěchat kvůli tlaku EU na uvolnění kmitočtů pro mobilní operátory.

Přechod Česka na nový formát pozemního digitálního vysílání DVB-T2 má finanční problémy. Vyšlo najevo, že Česká televize nemá dostatek peněz na technické zajištění „druhé digitalizace“ vysílání. Přesto již veřejnoprávní televize přechod na DVB-T2 zahájila. Celkové náklady přechodu odhadla ČT na více než 1 miliardu Kč. O kompenzaci svých nákladů však zatím stát nepožádala. Žádost o úhradu nákladů z veřejných zdrojů však již podala jiná firma, jejíž identitu ČTÚ neprozradil s odkazem na obchodní tajemství.

Česká televize zahájila přechod na DVB-T2 již v březnu (viz zde). Části diváků tím však vznikly komplikace v podobě ztráty signálu stanice ČT:D/Art.

ČT však vzápětí přechod z dnešního standardu DVB-T na nový formát vysílání DVB-T2/HEVC zastavila, respektive zpomalila. Aktuálně tvrdí, že přechod dokončí v listopadu 2019 (více o problémech zde). 

Následně veřejnoprávní televize upřesnila, že se jí na plné zafinancování komplexních technických opatření spojených s přechodem na nový formát DVB-T2 nedostává finančních prostředků a to kvůli zrušené vratce DPH.

Vedoucí strategie a rozvojových projektů České televize Pavel Hanuš pro Televizní web naznačil, že ČT chtěla původně využít změnu zákona o DPH, která by navýšila možnost uplatnění vratky DPH.

Takto získané prostředky chtěla investovat do digitalizace, a to jak do výstavby a provozu přechodové sítě DVB-T2, tak hlavně do „technické inovace produkčních řetězců ČT, kde je nutné přejít na 1080p, což představuje mimořádné výdaje v řádech stovek miliónů korun“.

Upřesnil, že celkově jde o náklady vyšší než 1 miliarda Kč.

„V současnosti navrhovaná změna zákona tuto možnost opět ruší a v takovém případě nebudou na financování dostatečné zdroje,“ uvedl Hanuš pro Televizní web.

„Dosavadní jednání nepřinesla žádný výsledek. Pokud mám správné informace, tak bude chtít generální ředitel ČT vyvolat jednání na úrovni premiéra a dotčených ministerstev, abychom našli cestu, jak zajistit financování přechodu, který je přitom výsledkem politického rozhodnutí a představuje de facto určitou objednávku státu,“ upřesnil.

Otázka vyřešení financování na straně ČT bude mít podle něho vliv na rychlost a rozsah dokrývání v rámci přechodu na DVB-T2/HEVC.

Přechod bez zdrojů

Z tohoto pohledu se může zdát nejasné, proč ČT přechod na DVB-T2 již zahájila v situaci, kdy nemá zajištěny zdroje a kdy zatím vláda ČR ještě ani nezačala projednávat stěžejní dokument, Technický plán celoplošného přechodu ČR na nový digitální formát vysílání. Bez tohoto plánu není zřejmé, s jakým harmonogramem mají dotčené subjekty počítat.

V této souvislosti se jak ČT tak ČTÚ odvolávají na povinnost respektovat rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470-790 MHz v Evropské unii. To stanovuje povinnost zpřístupnit pásmo 700 MHz pro poskytování bezdrátových širokopásmových služeb elektronických komunikací do konce června 2020.

„Jestliže je jasné, že Česká republika musí k 30. červnu 2020 kmitočty pásma 700 MHz uvolnit, protože od tohoto termínu už nejsou vyhrazené pro televizní vysílání, pak je vyjednávací pozice ČTÚ velmi obtížná,“ podotkl Hanuš z ČT.

„Pro státy jako je Česká republika, je možnost odložení o dva roky, obsažená v rozhodnutí, zcela nepoužitelná. Nezahrnuje totiž odklad vyhrazení pásma 700 MHz pro účely provozu datových sítí.“

„Takže tam, kde je nutná koordinace, je silnější ten stát, který má menší podíl terestrického vysílání, a naopak klade důraz na rozvoj datových sítí v pásmu UHF. To je v našem případě Německo a Rakousko,“ vysvětlil.

„Je důležité podotknout, že jsme vypnutí ČT: D/art v multiplexu 3 měli naplánované již na prosinec 2017, kdy se očekával start DVB-T2. Zpoždění legislativního procesu nám zkomplikovalo situaci. Podařilo se nám dohodnout zásadní urychlení spuštění DVB-T2 a také maximalizovat jeho rozsah. Termín 31. března byl ale konečný a nepřekročitelný,“ zdůraznil Hanuš.

Podle některých oponentů celého postupu je však nepochopitelné, proč ČT uzavírala příslušné smlouvy, aniž by znala definitivní harmonogram přechodu a to v situaci, kdy deklarované termíny v celé akci doposud nebyly dodržovány.

Nejasné dotace

Žádost o finanční kompenzaci nákladů na přechod na DVB-T2 zatím ČT nepodala s tím, že jí ještě nevypršela lhůta pro podání takové žádosti.

„Česká televize musí za všech okolností celý proces přechodu zaplatit sama. O kompenzaci nákladů lze případně žádat až po jejich vynaložení,“ upřesnila Karolína Blinková, tisková mluvčí ČT.

Problém však je také v tom, že státní dotace z veřejných zdrojů (hovořilo se o celkové sumě až 650 milionů Kč), jež by subjektům kompenzovaly náklady spojené s technickým přechodem na nový typ pozemního digitálního vysílání DVB-T2, jsou zpochybněny žádostí o přezkum Evropskou komisí.

Namítáno je, že takové dotace fakticky představují nedovolenou veřejnou podporu (více zde).

Mohlo by tak dojít k situaci, kdy některý žadatel o dotaci by prostředky od státu získal, ale musel by je později vracet, pokud by EK zjistila, že se jedná o nedovolenou veřejnou podporu.

Nutnosti notifikace (tedy potvrzení dotací) ze strany Evropské komise si je vědoma i Česká televize.

„Bez pozitivní notifikace nemůže Česká televize žádnou kompenzaci dostat, neměla by pak tedy ani co vracet,“ konstatovala Blinková.

Nutnost získání notifikace od Evropské komise pro případné vyplácení státních dotací na DVB-T2 potvrdil i Český telekomunikační úřad.

„Základním předpokladem pro vyplacení kompenzací potom je podle platné legislativy souhlasné stanovisko Evropské komise s notifikací předmětné podpory, od toho se odvíjí další postup ČTÚ,“ reagoval mluvčí úřadu Martin Drtina.

Žadatel o kompenzaci

Přestože v tuto chvíli není jasné, zda EK dá či nedá souhlas s vyplácením dotací firmám, které mají licenci na digitální vysílání v ČR (České Radiokomunikace, ČT, Czech Digital Group a Digital Broadcasting), jeden z těchto subjektů již podal žádost o finanční kompenzaci svých nákladů na technické zajištění přechodu na DVB-T2.

Není jasné, o který ze subjektů se jedná, ani o jakou částku požádal (původně uvažovaný celkový rámec pro tuto „kompenzaci“ byl uváděn jako 650 milionů Kč).

ČTÚ tuto informaci odmítl poskytnout s poukazem na obchodní tajemství.

„Žádost o úhradu účelně a efektivně vynaložených nákladů, kterou ČTÚ obdržel, obsahovala konstatování, že veškeré údaje takto předané úřadu jsou součástí obchodního tajemství žadatele,“ uvedl úřad.

„Z vyjádření žadatele o úhradu dále vyplývá, že požadavky na ochranu žádostí o úhradu jako obchodního tajemství odpovídají § 504 občanského zákoníku a že jejich poskytnutím třetí osobě by došlo k nevratnému a nenapravitelnému zásahu do práv žadatele o úhradu, jakož i k tomu, že by tomuto subjektu byla způsobena újma (škoda) ´značného´ rozsahu.“

„Požadované informace v rozsahu, kteří žadatelé zaslali do dnešního dne ČTÚ žádost, spolu s informací o výši a struktuře efektivně a účelně vynaložených nákladů, o jejichž úhradu žádají, poskytnout nelze,“ konstatoval mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Vzhledem k tomu, že ČT o inkriminovanou „kompenzaci“ zatím nepožádala, připadají jako možní žadatelé do úvahy zbývající 3 subjekty, z nichž 2 byly osloveny s žádostí o informaci.

Na dotazy však nereagovaly ani ČRa, ani společnost Digital Broadcasting.