Europarlament schválil vznik nového ideologického eurofondu "European Value Instrument", z něhož bude Evropská komise rozdělovat na podporu EU dotace neziskovkám v členských zemích.
Evropská komise plánuje ovlivňovat politiku v členských zemích unie a přímo z Bruselu dotovat činnost neziskových organizací, které hájí „hodnoty EU“. Za tímto účelem si EK nechala v Europarlamentu schválit záměr na vytvoření nového eurofondu s názvem European Values Instrument (Fond evropských hodnot). Podle europoslance Zahradila by tento fond v novém rozpočtovém období EU mohl rozdělovat zhruba 1,3 mld. eur (33,2 mld. Kč).
Europoslanec Jan Zahradil (ODS) vyslovil obavu, že se tento fond může stát „nástrojem propagandy té jediné správné a povolené představy o EU, evropské integraci a dalších politikách“.
Podle Zahradila je evidentní, že se Evropská komise tímto snaží „ovlivňovat demokratické rozhodování tam, kde zrovna ve volbách zvítězil odlišný přístup“.
„K tomu se prostředky daňových poplatníků opravdu nehodí,“ zdůraznil Zahradil.
Fond evropských hodnot
Evropský parlament v návaznosti na dosavadní politiku Evropské komise schválil usnesení o nutnosti vytvořit nový Fond evropských hodnot (European Values Instrument; EVI), jehož cílem má být podpora organizací občanské společnosti, které hájí základní hodnoty Evropské unie na lokální a národní úrovni.
Tento krok plně vychází z politiky Evropské komise a dle příslušného usnesení Evropského parlamentu bude fond EVI přímo řízen Evropskou komisí. Dá se tedy říci, že EP schválil tento nový fond plně ve prospěch potřeb Evropské komise.
„Nástroj (EVI) by měl být řízen Evropskou komisí a mělo by být zajištěno rychlé a flexibilní poskytování finančních grantů,“ usnesl se Evropský parlament.
Procedury vyřizování žádostí o dotace mají být – podle usnesení EP – zákaznicky vstřícné a snadno dostupné pro lokální a národní organizace občanské společnosti (hájící hodnoty Evropské unie).
Jak se také uvádí v usnesení Europarlamentu, již dnes EU v limitované míře dotuje organizace občanské společnosti a to prostřednictvím Evropského fondu pro demokracii a lidská práva (European Instrument for Democracy and Human Rights) – tyto přímé dotace (jejichž cílem je podpora „hodnot EU“) však směřují do zemí, které nejsou členy EU.
Jako důvod k vytvoření „proevropského fondu“ EVI uvedly orgány EU prostě: „organizace občanské společnosti se dnes potýkají s problémem, jak získat dostatek finančních prostředků ke svému rozvoji a k nezávislé a efektivní činnosti“.
Vytvářený fond na podporu evropských hodnot v členských státech EU má být součástí nového rozpočtu unie (počínaje rokem 2021). Tento nový finanční instrument v rukou Evropské komise má být financován zcela nezávisle na ostatních evropských fondech.
Pro vytvoření Fondu evropských hodnot hlasovalo 489 europoslanců; proti jich bylo 137.
Zahradil: Velké podezření
Mezi odpůrce vytvoření fondu patří i europoslanec Jan Zahradil z ODS. Ten prohlásil, že se na toto usnesení dívá „s velkým podezřením“.
„Záměr zní samozřejmě velice ušlechtile, ale obávám se, že bychom nakonec vytvořili pouze nástroj propagandy té jediné správné a povolené představy o EU, evropské integraci a dalších politikách,“ uvedl Zahradil.
„Je také evidentní, že se komise snaží ovlivňovat demokratické rozhodování tam, kde zrovna ve volbách zvítězil odlišný přístup. K tomu se prostředky daňových poplatníků opravdu nehodí,“ podotkl dále.
Zahradil upozornil na fakt, že v tuto chvíli se fond EVI zatím nachází ve fázi záměru.
„Pokud by byl nakonec skutečně schválen, byl by užitečný jen k tomu, aby Evropská komise podporovala ´ty správné´ představy o světě a o evropské integraci. Jinými slovy jde o naprosté plýtvání prostředky a o zbytečnou a škodlivou politizaci evropských fondů,“ tvrdí Zahradil.
Podle něho je dnes potřeba evropské peníze nasměrovat především na bezpečnost, ochranu vnějších hranic, ale také na vědu a výzkum.
„Evropský rozpočet si po odchodu Velké Británie bude muset poradit se značným výpadkem. Opravdu není vhodná doba na vytváření propagandistických nástrojů,“ podotkl europoslanec ODS.
Ten si troufl odhadnout objem finančních prostředků, jež Fond evropských hodnot může v budoucím rozpočtovém období rozdělovat.
„Evropský parlament vyjádřil přání, aby se EVI objemově přinejmenším vyrovnal již existujícímu EIDHR (Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva), který v rozpočtovém období 2014 – 2020 disponuje částkou 1,3 miliardy eur (37,2 mld. Kč),“ konstatoval Zahradil.
Pátá kolona
V souvislosti s usnesením evropského parlamentu o vytvoření nového fondu se již objevily tvrdě kritické názory, podle kterých „Brusel dostane možnost proti neposlušným vládám členských států rychle mobilizovat vnitrostátní opozici, jejíž aktivity budou hrazeny z rozpočtu EU“. Případně: „fond se stane nástrojem propagandy EK v ČR“, či „neziskovky se stanou pátou kolonou Bruselu“.
Zahradil je označil za sice „možná až příliš ostré formulace“, s tím, že jsou nicméně „věcně zcela přesné“.
Keller: Poklesnou výdaje rozpočtu
Méně striktně se vůči záměru na vytvoření inkriminovaného „politického eurofondu“ staví europoslanec Jan Keller (ČSSD).
„Osobně bych význam tohoto usnesení nepřeceňoval. Pokud se některé nevládní organizace zmíněnými tématy chtějí zaobírat, mají k tomu možnosti i dnes. Pokud by chtěly v některých bodech působit proti vládě některé země, mohou tak činit opět již dnes,“ prohlásil Keller, který se neobává, že by fond mohl mít v členských zemích destabilizující důsledky.
„Propagovat kupříkladu větší zrovnoprávnění žen s muži je docela ušlechtilá činnost. Stavět se za menšiny v rámci platných zákon rovněž. Naopak vyžadovat pro menšiny privilegia na úkor většiny za správné nepovažuji a myslím, že i veřejnost to tak vnímá,“ podotkl Keller k možným činnostem organizací, dotovaných přímo z Bruselu.
„Když dostanou peníze z Bruselu vybrané neziskové organizace, mohou tím poklesnout výdaje státního rozpočtu. A veřejnost bude mít informaci, kým je daná neziskovka placena,“ doplnil Keller.
Payne: Fond v rozporu se smlouvou
Naopak, europoslanec Jiří Payne (Svobodní) tvrdí, že vytvoření fondu EVI je v rozporu s Lisabonskou smlouvou.
„Lisabonská smlouva požaduje, aby se každá činnost vykonávala na nejnižší možné úrovni. Naprosto nesouhlasím s tím, aby se vyvíjela jakákoli činnost tohoto druhu na celoevropské úrovni,“ uvedl Payne na konto zamýšleného eurofondu.
Ten tvrdí, že pokud by takový fond nakonec opravdu vznikl, měl by rozdělovat peníze v souladu s rozložením názorů v každém státu – tak, aby byly respektovány menšiny.
„Tedy v ČR by podporovatelé EU měli dostat přibližně 33 procent z těchto dotací; zbytek by měl být rozdělen mezi ostatní názorové skupiny,“ prohlásil Payne.
Payne si prý nedovede představit, že k čemu by Fond evropských hodnot mohl být prospěšný.
„Bude omezovat svobodnou diskusi a výměnu názorů. Jak bude vypadat svobodná argumentace, když jedna strana bude mít k dispozici miliony a druhá strana bude diskriminována a bude mít omezený přístup do médií?“.
„Česká republika bude financovat program, který omezí svobodu slova v České republice,“ podotkl europoslanec Svobodných.
Podle Payna povede činnost fondu „k dalšímu rozvracení politických stran“.
„Evropská unie je hlavním důvodem, proč se v Evropě šíří extremistické politické názory,“ konstatoval.
Chmelař: Jde jen o stanovisko
K tématu se vyjádřil i státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.
„Přijaté nelegislativní usnesení není rozhodnutím Evropského parlamentu, ale stanoviskem, tedy vyjádřením názoru poslanců Evropského parlamentu, který tvoří součást jejich širšího vstupu do probíhající diskuze o podobě budoucího Víceletého finančního rámce po roce 2020.“
„Obdobně jako například jednotlivé členské státy EU mají své priority pro vyjednávání nadcházejícího sedmiletého období, které zveřejňují a budou je prosazovat během vyjednávání, přichází rovněž Evropský parlament s vlastní představou zaměření fiskálních prostředků z rozpočtu EU.“
„Jde tedy pouze o jeden z hlasů v právě zahájené debatě o této problematice. Klíčovými referenčními dokumenty, o nichž se skutečně bude jednat, jsou samotné návrhy Víceletého finančního rámce, které Evropská komise představila 2. května. Komisí předložené dokumenty návrh na zřízení vámi zmiňovaného nástroje neobsahují,“ uvedl Chmelař.
